Pavlína (45): Šla jsem k zubaři na výměnu plomby. Zůstala jsem bez zubu a s tučným účtem

Byla to naprosto běžná kontrola. A k tomu výměna staré plomby, nic složitého, to je přece zubařská rutina. Objednala jsem se k zubaři, ke kterému jsem chodila poslední dva roky. Nechoval se nijak zvlášť mile, ale byl rychlý, a hlavně – bral nové pacienty, když jsem ho tehdy hledala.

Mohlo by Vás zajímat:

Zita (57): O zdraví jsem se starala, abych měla na stáří klid. Moje zubařka mi ale udělala čáru přes rozpočet

Jeho přístup byl zvláštní

Sedla jsem si do křesla a otevřela pusu. Udělal pár úvodních pohybů, podíval se, kde má vrtat, a pustil se do toho. Všimla jsem si, že byl trochu nervózní. Možná to byla moje projekce, ale přišlo mi, že je podrážděný. Neřekl mi, co přesně bude dělat, jen si něco zamumlal a začal vrtat.

Po pár minutách jsem ucítila zvláštní křupnutí. Takové divné lupnutí jako když praskne plast. A hned potom ostrou bolest, která mi vystřelila do celé poloviny obličeje. Zastavil se a řekl něco o tom, že zub už byl stejně ve špatném stavu. To mě zarazilo. Ten zub mě nebolel, měl jen starou výplň. Kvůli tomu jsem přišla. Než jsem stihla cokoliv říct, bylo hotovo. Zalepil, co zbylo, a řekl, že je to vyřešené.

Když jsem přišla domů, bolela mě celá čelist. Myslela jsem si, že to přejde. Jenže nepřešlo. Za dva dny mi začala otékat dáseň a pak i celá tvář. Zavolala jsem do ordinace. Sestra mi řekla, že doktor má plno a že pokud je to akutní, mám si zajít jinam. Nedalo mi to. Zavolala jsem znovu, z jiného čísla, tentokrát zvedl on. Řekla jsem mu, že mám problém, a že mě to bolí čím dál víc. „S tím nemám nic společného. Zub jste měla ve špatném stavu, to je vaše zodpovědnost se o zuby starat, za to já odpovědnost brát nemůžu.“

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (29): Moje sestra si pořád půjčuje peníze. Vím, že rodina by si měla pomáhat, ale já pak nemám na zubaře

Dostala jsem tučný účet

Nikdy předtím jsem neměla problém se zuby, chodila jsem pravidelně, starala se. Nechtěla jsem se s ním hádat, ale přišlo mi to jako neskutečná drzost. Obvolala jsem pár jiných zubařů, všude plno. Nakonec mě vzali na jedné soukromé klinice. Paní doktorka si mě prohlédla a řekla, že zub je prasklý tak nešťastně, že už ho nejde zachránit. Musela jsem na extrakci a následně si nechat udělat můstek. Celkem mě to stálo skoro dvacet tisíc.

Zkusila jsem tomu původnímu zubaři ještě jednou napsat. Neodpověděl. Když jsem se ozvala znovu, zablokoval mě. Zůstala jsem s bolestí, poškozeným zubem a tučným účtem sama. Nikdo mi neporadil, co mám dělat, a když jsem zjišťovala, jak se domoci odškodnění, všichni krčili rameny. Prý bych musela mít důkazy, znalecký posudek, dlouhé tahanice. Nakonec jsem to vzdala.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Alice (42): Bála jsem se anestezie, až mě můj strach dostal na vozík

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.