Magazín Lifee.cz navštívil ateliér fotografa a malíře Jana Saudka (89). Proslulé doupě neřesti skrývá mnoho pokladů a stovky fotografií, které jsou všude, kam jen se podíváte. Fotografova manželka Pavlína nás unikátní prostorem provedla a mohli jsme obdivovat jak vtipný a téměř tajný vchod ze zahrady, tak i vše, co se v soukromých prostorách umělce skrývá.
Při návštěvě ve vile, ve které bydlí Pavlína Saudková s manželem Janem Saudkem, nahlédl magazín Lifee.cz i do ateliéru legendárního umělce. „Janův ateliér, pro někoho bordel, pro jiného tvůrčí nepořádek,“ směje se Pavlína, když nás v pořadu Vítejte! zve dál mezi fotografie a obrazy Jana a neváhá ukázat i jeho postel.
Od stylizace k pravdivosti
Já bych řekla, že pro mě tvůrčí nepořádek. Ale kromě toho děkuji, že jsi mě sem pozvala, protože to není asi úplně běžné!
Myslím si, že tady byla už spousta lidí, vždyť Jan vždycky přijímal a stále přijímá návštěvy jen tady.
Vidím tady všelijaká jeho tajemství, práce, fotografie, vzpomínky z cest…
Spousta lidí by se divila, jak jsou tady
fotografie všude možně poházené, ale většinou jsou to fotografie, které jsou
nepovedené nebo nejsou dokončené, protože jsou tady tak ledabyle roztroušené.
Co třeba tyhle hodiny? A puška!
Budeš se možná divit, ale hodiny jsem kupovala svého
času já, když jsem fotila portréty pro Harpers Bazaar. Hrály s někým na fotce
– myslím, že s Klárou Issovou.
Ty jsi svého času fotila portréty docela hodně, fotíš dodneška?
Fotím, ale v poslední době jsem propadla spíš divadlu, protože mi
přijde přirozenější hledat okamžiky, a ne se snažit lidi nastylizovat a
naštelovat tak, jak je vidím já. Mám radši pravdivost a divadlo, ačkoli je to
hra, tu pravdivost v emocích má.
Fotografka Pavlína
Fotila jsi někdy předtím, než jsi poznala Jana? Tak to někdy bývá – dáš se dohromady s umělcem a začneš dělat, to, co dělá on...
U Jana Saudka to bývá běžné, téměř
každý, kdo se nachomýtne, začne fotit. Nejsem první, ale myslím si, že jsem už
poslední… aspoň co se týče Janových žen. Na druhou stranu stejně jako jsem se
naučila řídit auto až v době, kdy jsem byla s Janem, tak jsme začala fotit
až s ním, když mi řekla: „Už mi do mého focení moc kecáš, foť si to sama!“ Do té doby jsem si myslela, že něco jako auto a fotoaparát já nikdy
nemůžu obsáhnout.
Jaké byly tvoje fotografické začátky? Mluvil ti do toho Jan nebo ses na nic neptala a jela sis po své linii?
Myslím si, že jsem se
vůbec na nic raději neptala, protože když jsem se zeptala, tak jsme se dozvěděla něco, co
jsem slyšet nechtěla. Nikdy jsme se s Janem neshodli na fotkách, které se líbily
mně a které se líbily jemu, takže jsem se přestala ptát a přestala jsem mu svoje fotky ukazovat, protože si svůj výběr stejně tvrdohlavě hájím. Jan je docela
velký kritik. Takže jeho kritiky se ráda zřeknu. Ale začínala jsme u něho
v ateliéru na Žižkově, protože jsem si tam byla víc jistá.
Ještě ten slavný ateliér existuje?
Nevím, jestli existuje,
Jan se odsud odstěhoval a zůstal jiné části rodiny… netuším, co s ním je.
Neobvyklá svatba
Myslím si, že máš v zásobě spoustu zábavných historek ještě z dob, když Jan proháněl ženy, je obdivuhodné, co jsi všechno vydržela a co vydržíš…
Stáří je ale milosrdné. Teď už neprohání.
Nicméně je to velká láska, protože dneska jsme zjistili, že před dvaceti lety jste se seznámili a před deseti brali. V Číně. Proč právě v Číně?
Za to může Jan, protože svého času nám jedna televize
nabídla sto tisíc, když si bude moci natočit naši svatbu. A to bylo
v době, kdy jsme o svatbě ještě ani nemluvili. Svoje děvčata si Jan
nebral, ale každé sňatek nabízel, říkal, že ji miluje a že si ji vezme. Mně
začal tvrdit, že si mě vezme, až se narodí první zdravé dítě, pak druhé, a tak
dlouho mluvil o svatbě, až jsem se naštvala a jednou na Vánoce jsem mu dala pod
stromeček snubní prstýnky – v domnění, že už o svatbě ani necekne, protože
to bude pro něho hrozba...
A přesto jste se vzali!
Vzali. Pomohla tomu náhoda. Prsteny měl Jan v šuplíku a krátce nato někdo vykradl
ateliér, odnesl pár věcí, fotky díkybohu nechal a prstýnky tu zůstaly. A Jan
řekl, že to bere jako znamení. A v Číně tě překvapil…To bylo při
první cestě do Číny, kdy se pana velvyslance zeptal, jestli nás oddá. Já jsem
nic netušila a Jan je bohém, takže jsme neměli žádné praktické náležitosti
k sňatku, doklady ani papíry a za rok, když jsme jeli do Číny znova, už na svatbu skutečně došlo. Byla tam spousta lidí,
které jsem neznala a já jsem se vdávala v černých šatech.
Co dalšího ve videoreportáži s Pavlínou Saudkovou uvidíte a dozvíte se:
- Jaké nám Pavlína ukázala fotografie
- Které umělce fotila
- Jak se stalo, že začala poprvé fotografovat
- Co v ateliéru Jana Saudka považuje za nejzajímavější
- A poslechnout si můžete i originální rozhovor, ve kterém Pavlína zpovídá svého muže Jana
Tajemná zákoutí ateliéru Jana Saudka najdete v galerii pod článkem.