
Petra je nejmladší z dětí. Starší bratrové dostali od rodičů finanční pomoc. Jen Petra nedostala nic. Ani nepracuje v rodinné firmě. Tato nespravedlnost ji ničí.
Jsme čtyři sourozenci. Já jsem nejmladší. Mám ještě tři bratry. Jsme jako schůdky. Narodili jsme se hezky po třech letech.
Rodiče zaopatřili jen sourozence
Cítím na sobě, že mě sžírá nenávist. Uvnitř mě to bublá a začínám být alergická na své rodiče. A bohužel i bratry, kteří za nic nemohou. Nejstarší bratr pracuje v rodinné firmě. Využívá výhod, které mu zajetá rodinná firma nabízí. Nemá pevnou pracovní dobu. Moji rodiče dřeli od rána do večera. Byli to oni, kdo firmu postavili na nohy. Bratr se v zaměstnání rozhodně nepředře.
Co jsem vypozorovala, pracuje tak maximálně pět hodin denně. Rodiče mu vymysleli nějakou kancelářskou práci, když má tu vysokou školu. Bratr žije v bytě, který mu darovali rodiče. Byl to původně byt po babičce. Prostřední bratr pracuje taky v rodinné firmě. Ten alespoň podává výkony. Jezdí po našem kraji a vyřizuje zakázky. Montuje klimatizace. No, s výučním listem by lepší práci nesehnal.
Hodnotné dary, ale jen pro někoho
Tento bratr dostal taky byt od rodičů. Celý mu ho zaplatili a žije v něm s rodinou. Už má dvě děti a hodnou manželku, kterou mám ráda. Nejmladší bratr má maturitu a pár let pracuje taky v rodinné firmě. Taky montuje klimatizace. A doslechla jsem se, že mu rodiče přispěli na koupi bytu. A částka to byla pěkně kulatá. Rovné tři miliony.
Já jsem minulý rok dokončila studium na vysoké škole a už během studia mi bylo oznámeno, abych si práci hledala mimo rodinnou firmu. Prý pro mě nemají uplatnění. Pracuji ve farmaceutickém průmyslu. Dřu od rána do večera. Občas chodím do práce i v sobotu. Rozhodně nemám na růžích ustláno jako moji bratři.
Hypotéka, která mě bude stát balík
S přítelem společně bydlíme v podnájmu. Rodiče nezajímá, kolik peněz utratím měsíčně za nájem bytu. Je jim jedno i moje pracovní nasazení. „Holčičko, my jsme taky dřeli. To je normální, pokud chceš něco dokázat,“ odsekla mi nedávno mamka, když jsem si stěžovala. Rodičům jsem nastínila svůj plán, že bych si chtěla pořídit byt na hypotéku. Říkala jsem jim to s myšlenkou, že i mě finančně pomohou a usnadní mi start do života. Stejně jako bratrům.
Jenže jsem nic nedostala. Hypotéku jsme si nakonec vzali s přítelem napůl. Oba chodíme i na brigádu, abychom si mohli dovolit cestovat. Jinak žijeme velice skromně. Já se uvnitř doslova užírám nespravedlivým chováním mých rodičů. Tři děti zabezpečili a dopřáli jim pohodlný život. A mně zatím nedali nic. Chápu, že v instalatérské firmě nenajdu uplatnění. Ale bydlení rodiče zajistili všem svým dětem, kromě mě. Nevím, jak dlouho ustojím tuto rodinnou situaci.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].