Petra se chtěla zachovat jako správná sousedka a vypomoct starší paní s hlídáním domu, ale co tam našla, ji bude děsit ve snech ještě dlouho.
Moje sousedka, paní Novotná, působila jako typický osamělý senior, který rád pečuje o růže a občas si popovídá přes plot. Když mě jednoho letního odpoledne poprosila, jestli bych jí nepomohla pohlídat dům během jejího týdenního výletu na Šumavu, neváhala jsem ani minutu. Všichni jsme si ve čtvrti navzájem pomáhali.
V sousedčině domě jsem objevila ukrytá padací dvířka
Jakmile odjela, ujala jsem se s nadšením své nové „hlídačské“ role. Každé ráno jsem se po práci stavila, aby její kočka Sněženka dostala svůj oblíbený pamlsek a abych zkontrolovala, zda je vše v pořádku. Třetí den mě Sněženka zavedla do suterénu. Hledala jsem kočičí hračku, kterou se jí podařilo ztratit. Suterén byl překvapivě čistý, až na starý rotoped a několik krabic s nepotřebnými věcmi. Když jsem si posvítila do tmavého rohu, něco mi padlo do oka. Kousek koberce, který jakoby nepatřil na místo, kde byl, mě zaujal. Bylo to jako malé tajemství ukryté v obyčejném sklepě.
Zvítězila zvědavost. Pomalu jsem kousek koberce odhrnula a objevila dřevěná padací dvířka. Nedokázala jsem si představit, že by paní Novotná měla něco takového ve sklepě a upřímně jsem si myslela, že o nich ani neví. Opatrně jsem dveře otevřela. Seskočila jsem dolů a ocitla se v malé temné místnosti. Přisvítila jsem si telefonem a zůstala ohromená. Byly tam police plné všemožných věcí - staré diáře, osobní dopisy, pasy a doklady různých osob. Nechyběly ani zarámované fotografie s podivně povědomými obličeji.
Nechápala jsem, co jsem našla
„Co to sakra je?“ Za chvíli jsem si ale uvědomila, že jsem v místnosti s možnými důkazy o životních osudech mnoha lidí. Rychle jsem prolistovala několik deníků, ale každá stránka byla pro mě jako skok do neznáma. Byly plné osobních příběhů, zážitků a poznámek, které se zdály být z různých dob a míst.
Pokusila jsem se spočítat, kolik věcí se tam nachází, ale brzy jsem ztratila přehled. Bylo to, jako by paní Novotná sbírala tyto věci léta. Jak je mohla mít? A proč? zaplavilo mě náhlé podezření - byla to náhodná sbírka, nebo něco mnohem temnějšího? Zamířila jsem zpět k výlezu a ve spěchu jsem se škrábala zpět nahoru, když jsem uslyšela známý zvuk - zámek hlavních dveří. Paní Novotná se vrátila!
Nevím, jak se svým odhalením naložit
Byla jsem vyděšená, ale musela jsem vypadat klidně. Když jsem se dostala zpět do kuchyně, paní Novotná už stála ve dveřích s úsměvem na tváři. „Petro, děkuji ti za hlídání, ale moje plány se změnily. Vrátila jsem se dřív,“ řekla sladce. Nervózně jsem se usmála a pokoušela se na sobě nedat nic znát.
Sousedka mě vyprovodila ven a já se rychle rozloučila. Cestou domů jsem nemohla přestat přemýšlet o tom, co jsem objevila. Paní Novotná nebyla jen osamělou důchodkyní s krásnou zahradou. V jejím domě se skrývalo mnoho tajemství a já nevěděla, co s tím dělat. V následujících dnech jsem se jí vyhýbala a přemýšlela, zda bych měla zavolat policii. Ale nakonec jsem se rozhodla, že se nebudu dál angažovat, a doufala jsem, že pravda jednou vyjde najevo.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.