Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Radim je fanoušek videoher a měl štěstí na přítelkyni, protože mu tohoto koníčka toleruje. Štěstěna se k němu obrátila zády, když datum vydání historické hry Kingdom Come: Deliverance II, na kterou čekal hodně dlouho, padl na den, kdy měl Radim slavit páté výročí vztahu s Helenou.
V posledních letech už nemám tolik času na paření. Doba, kdy jsem mohl pařit třeba do dvou a pak jít spát, je prostě dávno pryč. Jednak chodím do práce, no a pak mám už pět let přítelkyni. Ta mi dala jasně najevo, že jí paření nevadí, ale nesmí to jít na úkor času stráveného s ní.
Přítelkyně mi toleruje videohry
S Helenou jsem se seznámil na vejšce. Studovala psychologii a hodně ji zajímalo, proč vysokoškoláci hrají videohry. Proč paříme do rána, když můžeme jít ven a setkávat se s reálnými lidmi. Vedli jsme o tom dlouhé rozhovory. Nejdříve to bylo pro její bakalářku, pak jsme se setkávali, protože jsme si měli o čem povídat, a to nejen o videohrách.
No a časem se z nás stal pár. Velkou zkouškou pro nás, speciálně pro mě, bylo společné bydlení. Ona dotáhla do podnájmu oblečení a spoustu knih, já pár věcí a herní konzoli. Rychle jsem pochopil, že paření, alespoň v podobě, na jakou jsem byl zvyklý, skončilo.
"Mám tě ráda, ale nechci se o tebe dělit se strojem. Klidně hrej, ale chci, abychom spolu trávili večery a občas chodili ven mezi lidi," řekla mi tehdy. To už jsme za sebou měli první týden společného bydlení. Byl jsem samozřejmě naštvaný, takže jsem se sebral a vypadl na pivo.
V průběhu večera se mi to rozleželo v hlavě. Kámoši, se kterými pařím, mluvili jenom o hrách. Byli single, nebo si stěžovali, že jim přítelkyně vůbec nedovolí hrát. V tu chvíli jsem měl jasno. Vrátil jsem se k Heleně a od té doby je v mém životě na první místě.
Těšil jsem se na Kingdom Come: Deliverance II
Když si člověk umí rozdělit čas, zvládne vztah, práci a hraní. Nemám pocit, že by mi něco chybělo a Helena je také spokojená. Dokonce se mnou prožívá nadšení, když se mi nějaká hra libí.
Jak jsem na škole neměl rád děják, tak pro změnu můžu historické hry. Mám rád sérii Age of Empires a samozřejmě Kingdome Come. A to mi česká historie nikdy moc neříkala. Když měla loni vyjít hra Kingdom Come: Deliverance II, věděl jsem, že po ní sáhnu hned v den vydání. Datum se sice posunul, ale to se už občas stává. Když se termín vydání posunul znovu, zatrnulo mi. Čtvrtého února jsme totiž s Helenou měli slavit páté výročí našeho vztahu.
Ne, neměl jsem v úmyslu požádat ji o ruku, viděl jsem to spíše na hezký večer strávený spolu, romantickou večeři a zbytek snad dodávat nemusím. Jenže co teď? Na jedné straně byla hra, na kterou jsem čekal tak dlouho, na straně druhé zas žena, kterou miluju a naše výročí...
Oslavu výročí jsem přetrpěl
Byl to neuvěřitelný den. Kámoši už od rána psali do našeho chatu, jak jsou připraveni na paření a sdělovali si různé dojmy. Do toho mi psala Helena, jak se těší, až se po práci sejdeme a tak dále. Šla mi z toho hlava kolem a málem jsem zapomněl na kytky. Ještě že jsem je objednal předem, takže mě zpráva z květinářství upozornila, jestli mi něco nechybí...
Helenu jsem po práci vyzvedával svým autem a zatímco jsem ji čekal na parkovišti, klepaly se mi ruce. Musel jsem se několikrát zhluboka nadechnout, abych zahnal nervozitu. Věděl jsem, že to musím zvládnout. No a pak jsme šli do kina, poté na večeři. Helena mluvila, vzpomínala na naše začátky a smála se, že se jí povedlo odtrhnout mě od her. Kdyby tak věděla, co se mi v tu chvíli honí hlavou!
Těch pár hodin mi připadalo jako věčnost. Když si konečně šla lehnout, byl jsem tak vyčerpaný, že jsem ani neměl sílu zapnout konzoli, koupit si hru a začít pařit. Svalil jsem se vedle Heleny do postele a než jsem usnul, zvažoval jsem, jestli se ráno nehodím v práci marod, abych si mohl zahrát...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
