Romana (36): Přítel je o 13 let mladší. Věřím, že nám toto číslo přinese do budoucna štěstí

Než jsem potkala Ivana, byla jsem provdána za muže, který byl o něco starší než já a měl všechny atributy, jaké si žena může přát. Zahrnoval mě dárky i luxusem, ale něco chybělo – společné koníčky, povídání, hlubší zájem. Následoval rozvod. A tak jsem si pak vybrala obyčejného kluka, který je ještě k tomu o třináct let mladší než já. A se kterým je legrace.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (35): Mladší muž mi zamotal hlavu. Chystám se udělat asi tu největší životní chybu

Spojila nás záliba v rychlé jízdě autem

Seznámili jsme se hodně netradičně. Mám ráda rychlou jízdu autem, Ivan taky, takže se tak nějak stalo, že jsme se začali předhánět. Pak, když nás zastavily semafory, na mě okýnkem křikl: „Jsi hezká! Dej mi telefonní číslo!“ Bleskově jsem ho na něj vychrlila - které z nás by neudělalo dobře, když jí mladý kluk řekne, že je hezká – a vůbec jsem nečekala, že si ho zapamatuje. Jaké bylo ale moje překvapení, když mi po pár minutách zavolal. A hned navrhl rande – ještě ten den navečer, a ne úplně za rohem, ale v Berouně.

Jsem pro každou špatnost, takže jsem se ani trochu nezalekla, přestože logické bylo sejít se v Praze. Přišlo mi to náramně vtipné a iniciativní, vůbec mě nenapadlo, že bych tam nejela! Dali jsme si kafíčko, pobavili se a šli si každý svou cestou.

Mohlo by Vás zajímat:

Luisa (22): Složila jsem jednomu klukovi báseň. Místo toho, aby mě pozval na rande, mě před všemi ponížil

Budovat vážný vztah s mladším mužem jsem se bála

Za pár dní mi opět zavolal a začali jsme se scházet. Vztah mezi námi se vyvíjel velice pomalu. Pořád jsme si povídali, Ivan mi naslouchal, bylo mi s ním dobře, a přestože jsme po čase logicky dospěli až k sexu, o tom, jestli spolu chodíme, nebo nechodíme, jsem nepřemýšlela.

Zamilovaná jsem byla, to ano – jenomže jsem se bála si to přiznat a uvažovat o budoucnosti. Naopak jsem Ivanovi vážný vztah rozmlouvala, obávala jsem, co tomu řeknou lidi, a navíc jsem si nebyla jistá, že má takový vztah budoucnost. Říkala jsem si: „Jakou já mám v Ivanovi jistotu?“ Jenomže pak mi došlo, že v manželství jsem ji měla, plánovali jsme, co bude a nebude, a dopadlo to rozvodem.

Věřím tomu, že šanci máme. Není to o tom, kolik je partnerovi let, ale jaký ten člověk je. My dva jsme například oba narozeni ve stejném znamení a skvěle si, možná i díky tomu, rozumíme, na spoustu věcí nahlížíme stejně. Jde i o to, jak je kdo vychovaný, co zná, co ho zajímá, co od života očekává.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (35): Přítel se tak dlouho zdráhal stát otcem, až jsem si koupila štěně. To mě přesvědčilo, že náš vztah nemá budoucnost

Uvažujeme o dítěti, přítel bude skvělý otec

Samozřejmě není všechno úplně dokonalé, například nemáme společné přátele. Kamarádi Ivana se zajímají o věci, které mně nic neříkají, a moje kámošky se na mě dívají, přiznávám, trochu skrz prsty. Na druhé straně ani moji ani Ivanovi rodiče proti našemu vztahu nic nenamítají. Zažili jsme i rozchody, jednou na dva dny a jednou na týden. Ivan se pokaždé ozval, ale fakt je, že jsem neustále hlídala telefon. A čekala na to. Našemu vztahu věřím a vím, že i jinde je občas zamračeno.

Jsem šťastná. Přiznávám, že na svého partnera trochu žárlím. Když mu v noci pípne esemeska, píchne mě u srdce, ale on nic neskrývá. Mluvili jsme i o dítěti, nevylučujeme, že ho budeme mít, a přestože je Ivan o tolik let mladší, vím, že bude skvělý otec. A že těch třináct let rozdíl je naše štěstí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Roman (31): Moje holka propadla kartářkám. Nechala si od nich nakukat, že náš vztah nemá cenu, a dala mi kopačky