Rostislav (38): Nejsem otcem svého syna, ale stejně lidé říkají, že mi z oka vypadl. Pravdu raději nikomu neprozradím

V životě se vám může stát spousta špatných věcí. To, že nemůžete mít vlastní děti, řadím mezi ty nejhorší. Když jsem to zjistil, byl jsem na dně.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpán (34): Zatajil jsem přítelkyni, že jsem neplodný. Ona mi teď radostně oznámila, že čekáme dítě

Chtěl jsem se stát tátou

Klaudie (37) je láska mého života. Poznal jsem řadu žen, ale žádná z nich mi nedokázala dát to co ona. Pocit klidu a pohody, takového toho štěstí, na které vám stačí jenom jedna osoba. Byl jsem do ní zkrátka zamilovaný. A protože to měla stejně, viděl jsem jako další kroky v pořadí svatbu a založení rodiny.

Hodně jsem se těšil na to, že se nám doma bude batolit mimčo a já budu sledovat jeho první krůčky. A uvítal bych i víc dětí. Sám jsem jedináček, takže vím, že to není nic extra. Dvě děti jsem si představoval jako minimum.

Klaudie pochází z velké rodiny a má tři sourozence. Ta nic nenamítala. A tak ještě před svatbou vysadila antikoncepci.

Mohlo by Vás zajímat:

Mára (32): Přítelkyni jsem zatajil, že nemůžu mít děti. Teď by ráda otěhotněla, ale já se bojím jít s pravdou ven

Nemůžu mít děti

Přešel rok, pak další, ale Klaudie pořád nebyla těhotná. Byl jsem z toho trošku zoufalý. Pečoval jsem o sebe, sportoval a jedl jenom zdravé věci, abych byl ve formě. Ale dítě nepřicházelo. Klaudie mi řekla, že bych na to neměl moc tlačit, prý to není dobře.

Jenže najednou jsme slavili páté výročí svatby. A pořád jsme byli bez dětí. Domluvili jsme se, že zkusíme zajít na nějaké vyšetření. Nebylo jenom jedno, doktorů jsme navštívili docela dost. Ukázalo se, že Klaudie je v pořádku, ale já jsem neplodný.

V té chvíli se mi zhroutil svět. Proč zrovna já? Všechnu svou lásku bych věnoval dětem, ale nemůžu je mít... Bylo to opravdu složité období, které se mi povedlo překonat jenom díky Klaudii. Držela mě nad vodou, jinak by to se mnou nemuselo dopadnout dobře.

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (31): Rozešli jsme se kvůli pozitivnímu těhotenskému testu. Pak se ukázalo, že byl falešný

Nikdo neví, že dítě máme díky umělému oplodnění

Klaudie trpělivě počkala, až se znovu postavím na nohy, Pak otevřela otázku dětí. "Co kdybychom zkusili umělé oplodnění?" nadhodila. "Já nevím, neublíží ti to nějak?" zeptal jsem se a hodně ji tím pobavil. Zatímco já se trápil svou neplodností, ona si nastudovala, jak funguje umělé oplodnění, radila se s lékaři a věděla o tom spoustu věcí. Moje milovaná manželka rozhodně nezahálela.

Tak jsme šli do toho. Netrvalo ani půl roku a Klaudie byla těhotná. A já byl nejšťastnější chlap na světě. Když se narodil malý René, brečel jsem jako želva. Dnes hrdě chodím po městě s kočárkem a užívám si každou vteřinu s tím cvaldou. Trošku to kazí fakt, že lidé říkají, jak mi je podobný. Nikomu jsme neprozradili, že technicky není můj. Ale to nevadí, je to můj syn se vším všudy a vždycky bude...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (49): Kamarádka se dlouho snažila otěhotnět. Teď má deprese, protože v přechodu už ztratila i tu poslední jiskřičku naděje

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.