Prarodiče umí být někdy velmi urputní, co se týče nežádoucího zájmu o vnoučata. Některým maminkám je to velmi nepříjemné a přejí si, aby s dítětem měly aspoň chvilku klid. Scarlet ho ale nemá nikdy.
Je to pět měsíců, co se nám s manželem Jirkou (28) narodila holčička Lily. Je to úžasná a hodňoučká holčička, kterou mám od začátku na prvním místě a dělá nám jen radost.
Prarodiče chtějí dcerku za každou cenu hlídat
Přesto musím stále řešit nějaké problémy. Především s mými a Jirkovými rodiči. Nějak jim nedokážu vysvětlit, že hlídání Lilynky pro mě není prioritou a že bych ji měla nejraději neustále u sebe. Zdá se ale, že mě nikdo nechápe. „Musíš odpočívat, dej mi ji do kočárku a já s ní půjdu na procházku,“ to je věta, kterou slyším nonstop od jejího narození.
Opravdu je mi to hodně nepříjemné. Říkám svým i Jirkovým rodičům, ať netlačí na pilu. Oni si ale nedají říct. Prý jim upírám právo starat se o vnučku. Podle nich se chovám sobecky a měla bych jim Lilynku občas přenechat.
Já ale jejich hlídání nepotřebuji
Když byla ještě malá, snáze jsem našla výmluvy. Potřebovala mě víc a všichni to relativně chápali. Teď už to berou jako fakt, že jim vnučku upírám. „To se bojíš, že se jí něco stane? Nevěříš mi? Myslíš, že nejsem dostatečně dobrá, i když jsem vychovala tebe i tvého bratra?“ řekla mi třeba moje mamka.
Nechápe, že to takhle není. Chci jen být s Lilynkou a mít ji neustále na blízku. Samozřejmě, že mámě věřím, ale prostě nejsem stále připravená ji nikomu svěřit. Je mi líto, že jsem za záporáka, který nedokáže vyhovět prarodičům.
Už i manžel naléhá, ať dcerku prarodičům půjčím
I můj muž už mě tak vnímá. „Proč s tím tolik naděláš? Budou venku hodinu, maximálně dvě. Lilynka bude spinkat a nic se nemůže stát. Tak přestaň být hysterická,“ řekl mi nedávno. Je mi jasné, že si mu stěžovali jeho rodiče a řekli mu, ať už s tím konečně něco dělá.
Celé mi to přijde špatně. Já jsem máma, tak ať respektují moje potřeby a přání. Místo toho mě mají hysterku, která dělá z komára velblouda. Proč prostě nedokážou pochopit, že Lilynka se nenarodila pro jejich potěšení a chlubení se před známými. Je to přece především moje a Jirkovo dítě, rozhodně ne jejich.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.