Statečná Ruby Bridges: V její první školní den na ni čekala čtyřčlenná ochranka, aby unikla rozzuřenému davu

Hned první den musela projít kolem rozzuřeného davu lidí, který si s sebou, mimo jiné, přinesl rakev, v níž byla uložená černá panenka. Zpočátku nechápala, o co jim jde. Zanedlouho ale začala mít strach. A to ještě netušila, že to bude trvat celý školní rok.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna May Wong, herečka s čínskými kořeny: I přes šikanu a rasismus se vypracovala na výsluní Hollywoodu

Maminka Ruby Bridges chtěla, aby měla dobré vzdělání

Ruby Bridges se narodila 8. září 1954 Lucille a Abonovi, farmářům z Tylertownu v Mississippi. Jen několik měsíců předtím byla, z rozhodnutí Nejvyššího soudu, zrušena rasová segregace ve veřejných školách. Rodina Bridgesových tehdy ještě netušila, že to bude mít na jejich život zásadní vliv.

Její rodiče nejprve váhali, zda svou dceru do „odsegregované“ školy pustit. Lidé proti tomu protestovali, báli se tak, že tam nebude v bezpečí. Navíc se dozvěděli, že na škole Williama Frantze bude jedinou černošskou žákyní. Ostatní, kteří byli způsobilí k přesunu, byli buď převedeni do jiných integrovaných škol, nebo zůstali v těch segregovaných. Matka Lucille se ale nakonec rozhodla, že tam Ruby pošle. Chtěla, aby získala lepší vzdělání, než měla ona sama.

Mohlo by Vás zajímat:

Odvážná Joan Mulholland: Protesty proti rasové segregaci ji dovedly do cely smrti, šel po ní i Ku-klux-klan

Kvůli Ruby ze školy odešli žáci i učitelé

A tak se 14.listopadu 1960 vydala šestiletá Ruby poprvé do „smíšené“ školy, a to za doprovodu čtyř federálních maršálů. Jinak to nešlo. Venku stál rozzuřený dav protestujících. Ruby zavzpomínala v jednom rozhovoru, že to vypadalo, jako by se konal masopust. V tom věku to nechápala. Po zbytek dne zůstala v ředitelně. Mezitím začali naštvaní rodiče odvádět své děti ze tříd. Do konce týdne ve škole zůstaly jen děti ze tří rodin, ani jedno z nich nebylo v Rubyině třídě.

Druhý den ráno odešli i učitelé. Zůstala jen Barbara Henry, která dívku učila celý rok. Jen ji, ostatní byli pryč. Její otec kvůli tomu přišel o práci. Také si nemohli koupit potraviny, nechtěli jim je prodat. V druhé třídě se ale situace změnila. Protesty utichly a do tříd začaly chodit děti světlé i tmavé pleti.

Mohlo by Vás zajímat:

Příběh segregace Dorothy Counts: Na střední škole zažila plivání, urážky i totální ignoraci

Dědictví Ruby Bridges

Příběh Ruby Bridges zůstává jedním z nejpamátnějších momentů amerického hnutí za občanská práva, zejména kvůli jejímu nízkému věku to mělo na aktivisty zásadní vliv. Vznikla tak řada filmů a dokumentů, včetně stejnojmenného seriálu z roku 1998.

V roce 1999 založila Ruby Bridges nadaci na podporu změn prostřednictvím vzdělávání. Aktivismu se věnuje i nadále. A když se jí zeptali, jakou radu by chtěla předat budoucím generacím, odvolala se na slova Martina Luthera Kinga Jr., že člověk se nemůže soudit podle barvy pleti, ale podle toho, až ho poznáme. Žádné z dětí, ať už světlé či tmavé pleti, se totiž nerodí s vědomím, že bude to druhé nenávidět.

Mohlo by Vás zajímat:

Zavilá kvakerka Lucretia Mott: Bojovala za práva žen i otroků. Svého největšího vítězství už se ale nedožila