Tadeáš (37): Děti vedeme k lásce ke zvířatům. Během vánočního času máme několik tradic, které dodržujeme

Příběhy o životě: Děti vedeme k lásce ke zvířatům. Během vánočního času máme několik tradic, které dodržujeme
Zdroj: Freepik

Tadeáš s manželkou Dagmarou vychovávají tři děti ve věku čtyři, šest a devět let. Od jejich narození se jim snaží vštípit empatii, slušné chování a to, že je správné pomáhat. Ve vánočním čase proto dodržují několik tradic ve vztahu ke zvířatům.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 21. 12. 2024 07:00

Děti jsme si s Dagmar pořídili až když jsme cítili, že jsme si dostatečně užili cestování, nevázané zábavy a kamarádů. Chodili jsme spolu osm let a oba jsme vnímali, že je na čase vztah posunout dál.

Bydlení jako základ, to jsme věděli dlouho

Už dlouho jsme žili ve společné domácnosti. Když nám bylo dvacet, koupili jsme na hypotéku velký byt s terasou. Naskytla se nám tenkrát možnost koupit byt v centru za slušné peníze. Zariskovali jsme, jako mladí jsme se zadlužili a vyšlo to. Vztah nám vydržel, hypotéka nás o nic neochudila a navíc máme svůj domov. Místo, kde budeme vychovávat naše děti. Když jsme se s Dagmar bavili, vždy jsme hovořili o velké rodině s minimálně třemi dětmi. Těšili jsme se, jaká bude realita od našeho snění.

Další dekáda našich životů byla o tom, že jsme se rozrůstali. Celkem máme tři děti ve věku čtyři, šest a devět let. Koketujeme s myšlenkou, že ještě nejsme kompletní. Jenže z praktického hlediska by to znamenalo, že bychom si museli pořídit větší auto, bylo by to více organizačně náročné, a tak jsme zatím ve fázi přemýšlení. Děti by samozřejmě dalšího do party braly všemi deseti.

Dnešní výchova jde i bez televize

S Dagmar jsme naladěni na stejnou vlnu. Líbí se nám idea lesních školek. Co nejvíce děti izolovat od počítačů, mobilů a uzavřených prostor. V lesní školce, kterou naše děti postupně navštěvovaly, je i koutek se zvířaty. Děti se tak učí, že o zvířátka je třeba se starat. Každý den tam nakrmí králíky, morčata, slepice a kozu. I doma máme několik zvířat, o které se musí děti starat samy a jen kontrolujeme, jak to zvládají.

Na podzim chodíme do parku a sbíráme kaštany. Když jsme na procházce a vidíme jabloň u silnice, vždy domů přineseme pár jablek, které v zimě nosíme do lesa. Každý rok dodržujeme stejné tradice. Jednou z nich je, že každý víkend chodíme do lesa a do krmelců dáváme jablka a kaštany pro lesní zvěř. Vysvětlujeme dětem, že zvířata, když je sníh, mohou trpět hladem a je třeba jim takto přilepšovat.

Máme vánoční dárky i pro domácí mazlíčky

V naší domácnosti kupujeme dárky i pro domácí mazlíčky. Pod stromečkem proto najde dárek i náš pes s kočkou. Obvykle je potěšíme nějakým pamlskem. Bylo sice trochu komplikované dětem vysvětlit, proč jim nosí dárky Ježíšek a zvířátkům je kupujeme my, ale s trochou fantazie jsme to zvládli a děti naše vysvětlení přijaly. Líbí se mi, že naše děti mají soucit. nedávno jsme před domem našli v trávě malého ježka. Vzhledem k tomu, že už byl podzim, nepřežil by zimu.

Odvezli jsme ho do útulku, kde si ví rady s tím, jak se o něj nejlépe postarat. Moc mě potěšilo, že děti se aktivně na záchraně ježka podílely a hledání zvířátek, které potřebují pomoc se stalo součástí našich odpoledních procházek. Dokonce máme ještě v plánu příští přebrat plyšové hračky a jsme s dětmi dohodnutí, že některé plyšáky odvezeme do útulku a dáme je na hraní pejskům. Naše děti nás dojímají, jak jsou hodné. S manželkou věříme, že jakou výchovu člověk dostane, má ji celý život zarytou pod kůží.

Další příběhy ze života →


Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Paralympionik Jiří Ježek s manželkou promluvili o jediném zklamání v životě: O dítě jsme se snažili 10 let

Paralympionik Jiří Ježek s manželkou promluvili o jediném zklamání v životě: O dítě jsme se snažili 10 let

Související články

Další články