Tadeáš (54): Před dvaceti lety jsem měl poměr se sekretářkou. Vzpomněl jsem na ni, když se ve dveřích objevila dívka s mýma očima

Příběhy o nevěře: Před dvaceti lety jsem měl poměr se sekretářkou. Vzpomněl jsem na ni, když se ve dveřích objevila dívka s mýma očima
Zdroj: Unsplash

Tadeáš se před dvaceti lety zapletl se svou sekretářkou. Když otěhotněla, domluvili se, že bude mlčet výměnou byt. Tadeáš od té doby vedl spokojený život. Nedávno mu idylu narušila mladá žena, která vstoupila do jeho kanceláře a řekla, že je jeho dcera.

Jana Jánská
Jana Jánská 02. 03. 2025 17:00

Musím uznat, že život ke mně byl vždycky štědrý. Už za socialismu se moji rodiče měli docela dobře. Otec byl uznávaný advokát, matka překladatelka z němčiny. Měl jsem vše, co jsem si jen mohl přát, a jedinou mou povinností bylo studium. Naštěstí mi učení nikdy nedělalo potíže.

Dařilo se mi

Když jsem odmaturoval a dostal se na práva, rodiče na mě převedli byt po babičce. Většinu času jsem sice trávil u nich, ale měl jsem své místo, kam jsem mohl zajít, kdykoliv se mi zachtělo. Třeba na bujaré večírky...

Po studiu jsem díky otcovým kontaktům hned získal skvělé místo. Ještě mi nebylo ani třicet, a už jsem měl vlastní advokátní kancelář. Koupil jsem si velký moderní byt v centru města, který odpovídal mému postavení.

Právě v té době jsem poznal Martinu. Nebyla to žádná osudová láska, ale hodili jsme se k sobě. Oba jsme pocházeli z „dobrých rodin“. Po roce jsme se vzali a za dva roky se nám narodil syn Honza. O čtyři roky později přišel na svět Marek. Můj život byl stabilní a naplněný profesními úspěchy.

A pak jsem potkal Beátu...

Měl jsem poměr

Beáta nastoupila do mé kanceláře jako sekretářka. Už od začátku si na mě myslela a nijak se tím netajila. Nebyla oslnivě krásná, ale měla v sobě něco zvláštního. A musím přiznat, že mi to lichotilo. Přesto jsem nehodlal riskovat manželství ani kariéru kvůli aféře. Dával jsem jí to jasně najevo, ale ona se nevzdávala. A já... no, jsem jen chlap. Navzdory zdravému rozumu jsem ji vzal do svého starého bytu.

Martina o něm nevěděla. Když jsme se poznali, už jsem měl svůj velký byt, a ten starý jsem si nechal pro sebe. Jako útočiště, kam bych se mohl uchýlit, kdybych měl všeho dost. A také pro takovéto příležitosti...

Beáta byla vášnivou milenkou a i když jsem si sliboval, že to ukončím, náš vztah pokračoval několik měsíců. Mezitím už si našla jinou práci, takže jsme se v kanceláři nemuseli přetvařovat. Nadále jsme se scházeli v mém starém bytě. Bylo to praktické. Nikdy si na nic nestěžovala, netlačila na mě, abych se rozvedl, nic nepožadovala.

Když mi oznámila mi, že je těhotná, zpanikařil jsem. Řekl jsem jí, že si nedokážu představit, že by to dítě měla, že se nerozvedu a že nechci žádný skandál.

Klid, nic od tebe nechci,“ mávla rukou. „No, možná jen jednu věc...

Co?“ zamračil jsem se.

Požádala mě, jestli by mohla bydlet v mém bytě, protože nemá kam jít. Bylo to vydírání, to mi bylo jasné. Ale neměl jsem jinou možnost. Dohodli jsme se, že jí byt daruji a ona mi podepíše, že nejsem otcem dítěte a nikdy nebude tvrdit opak. Našel jsem notáře na druhé straně republiky a podepsali jsme smlouvu tam. Přišel jsem o byt, ale můj život byl v bezpečí.

Dostihla mě minulost

Od té doby uplynula spousta let. Můj starší syn už studuje v zahraničí. Mladší právě nastupuje na vysokou. Moje žena se angažuje v charitě a dbá na svůj společenský obraz. A já? Jsem uznávaný advokát, který si může vybírat klienty.

Až donedávna jsem si myslel, že nemám důvod k nespokojenosti. A pak se v mé kanceláři objevila mladá žena. Sekretářka mi oznámila, že trvá na tom, že chce mluvit pouze se mnou. Moc se mi do toho nechtělo, nevypadala jako někdo, kdo by si mohl dovolit mé služby, ale zvědavost zvítězila.

Představila se mi. Její jméno mi bylo povědomé, ale nedokázal jsem si jej zařadit. „Moje matka je Beáta... vy jste můj otec,“ pronesla vzápětí.

Jak to myslíš?“ dostal jsem ze sebe. Pozorně jsem si ji prohlédl a šokovaně jsem zjistil, že její oči znám moc dobře. Každý den na mě hledí ze zrcadla. Nemohlo být pochyb o tom, že je moje dcera.

Máma mi všechno řekla.

Ale... měl jsem s ní dohodu...“ zamumlal jsem.

Vím...“ řekla tiše a oči se jí zalily slzami. „Jenže situace se změnila. Nejlepší bude, když mě necháte všechno vám říct...

Nevím, co mám dělat

Přikývl jsem a nabídl jí sklenici vody. Vypila ji na ex, utřela si nos a pokračovala. „Máma je nemocná... Má rakovinu. Ještě před rokem jsme doufaly, že to zvládne, ale... Před měsícem se rozhodla všechno mi říct. Když jsem se dříve ptala, kdo je můj otec, říkala, že mi napsala dopis, kde všechno vysvětlí, a jednou mi ho dá...

Máš ho u sebe?“ zeptal jsem se. Byl jsem zvědavý, jak mě v něm popsala.

Ne. A stejně, to je dopis pro mě,“ odpověděla rázně. „Nemám jí za zlé, že mi to tajila... K čemu by mi byl otec, který mě nikdy nechtěl poznat?

A pak mi prozradila, že Beáta uložila u notářky dokumenty, které se mají otevřít po její smrti. To, co mi řekla, se mnou zamávalo. Byla to minulost, na kterou jsem úspěšně zapomněl, ale teď... teď hrozí, že se to po tolika letech provalí. Nemůžu si dovolit ohrozit svou kariéru a rodinu. Před dvaceti lety jsem přišel o byt, teď bych mohl přijít o víc. Vůbec nevím, jak s tím naložit, jak tu holku umlčet...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Heleny Třeštíkové prozradila detaily o umělém početí s kamarádem: Máme se moc rádi, ale nejsme milenci

Dcera Heleny Třeštíkové prozradila detaily o umělém početí s kamarádem: Máme se moc rádi, ale nejsme milenci

Související články

Další články