Tragédie ve Vonoklasech: Sestřenice Stanislava Jelínka označila vraha jasně. Otec rodiny byl despota

Vše začalo požárem rodinného domu ve Vonoklasech ve středních Čechách v noci z 12. na 13. února 1968. Po uhašení požáru se uvnitř našlo ohořelé tělo Marie Jelínkové. Ostatky jejího manžela Stanislava Jelínka staršího byly zase objeveny v nedaleké studni. A co jejich syn? Ten jako jediný přežil a tvrdil, že je nevinný.

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivá vražda Anežky Hrůzové: Případ je znovu otevřen. Objevily se nové důkazy podporující Hilsnerovu nevinu

Syn Stanislav vyvázl jako jediný

Kriminalisté získali po ohledání místa činu jen velmi málo informací. Paní Marie byla, předtím než dům pohltily plameny, ubita jakýmsi tupým předmětem. Její muž Stanislav se utopil ve studni. Přežil jen jejich, obrnou postižený, syn Stanislav mladší, který vyvázl pouze s několika modřinami a škrábanci. Nalezen byl až další den ráno ve tři kilometry vzdálené vesnici Vráž.

Nic víc se tisk tehdy nedozvěděl. K nějakým závěrům vyšetřovatelé určitě později došli, nic se však nesmělo zveřejnit. A tak se z toho stala postupem času spíše městská legenda, než regulérní kriminální případ. Ať tak či onak, tvrzení Jelínka mladšího, že byl v domě "někdo třetí", bylo vyloučeno. Vraždil buď on sám, nebo jeho otec.

Mohlo by Vás zajímat:

Skutečné zločiny Velké Prahy očima dobových soudniček: Sousedská vražda i nestoudná podvodnice

Pravdu si Jelínek mladší odnesl do hrobu

Jelínek mladší se později snažil na rodinné tragédii vydělat, když nabídl televizi práva na zpracování jeho příběhu. Pohořel. Stejně jako poté v roce 1999, kdy protestoval proti vysílání dokumentu Třicet návratů majora Zemana. To už se z Vonoklas přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako knihovník v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Zemřel v roce 2003. Pravdu o tom, co se tehdy stalo, si tak odnesl do hrobu.

Mohlo by Vás zajímat:

Nejděsivější a dosud neobjasněná vražda v Česku: Otýlii Vranskou našli zaměstnanci drah v několika kufrech

Svědectví Marie Dekastellové

Marie Dekastellová, jediná žijící pamětnice této hrozné události a zároveň sestřenice Jelínka mladšího je ale přesvědčena o tom, žeStanislav své rodiče nezabil. Ta v podcastu Příběhy zla Jiřího Nováčka prozradila, že se vždy bála Slávkova otce. Byl prý hrozný despota s nepříčetným pohledem. Je tak přesvědčená, že svou ženu mohl týrat.

Marie musela kvůli němu odejít i z práce, chtěl ji mít u sebe doma. Vše tak v sobě musela dusit. Problémy v manželství i náročnou péči o postiženého syna. Problémem byly i návštěvy. Jelínek starší byl vyloženě proti. Jeho syn měl být naopak zcela normální a přátelský. Intelektuálně byl také na velmi vysoké úrovni. Stýkala se s ním až do jeho smrti. Zůstala po něm manželka, jež se snad vrátila na Moravu, a syn, který si pravděpodobně změnil příjmení.

Jako vraha paní Dekastellová jednoznačně označila otce rodiny. Jednou se ale přesto Slávka přímo zeptala, zda to udělal. Odpověděl ne, ale dál se o tom nechtěl bavit. Mezi důvody, které vedly k tragédii, řadí sousedskou rivalitu, Slávkovo bádání, strach z tajné policie a podivné chování Jelínka staršího. Dům se nakonec prodal. Koupil ho někdo ze širší rodiny. Cizí tam bydlet nechtěli. Nový majitel ho zboural a postavil na jeho místě nový. Studna byla zasypaná. Když se tam tak před třemi lety přijela Marie Dekastellová podívat, měla problém ono místo vůbec poznat. Na místě bývalé osady žijí lidé, kteří s těmito děsivými událostmi nemají již vůbec nic společného.

Mohlo by Vás zajímat:

Výročí úmrtí Jana Masaryka: Sebevražda, vražda či nešťastná náhoda? Otázky se vracejí