Intimní život po porodu je u každého jiný a po každém porodu může být jiný, ale přesto - ženy, které v souvislosti s ním o svých zážitcích, pocitech a mnohdy i obavách otevřeně mluví, jsou velkou podporou dalším ženám, které potřebují vědět, že v tom nejsou samy. Moderátorka Bára Hlaváčková vyzpovídala ve své rubrice Ženská tabu tři ženy, jež se s intimnostmi po porodu vyrovnávaly různě.
Sex po porodu je mezi ženami dodnes tak trochu tabu. Proto se Bára Hlaváčková rozhodla toto téma v březnu otevřít ve své rubrice. Se zážitky a pocity stran intimností se jí svěřila influencerka Monika Leová (32), po fyzické stránce probrala problematiku s gynekoložkou Vladimírou Bernátkovou, z hlediska duše rozebrala milování po porodu sexkoučka Julie Gaia Poupětová a možnosti opravy nežádoucích fyzických změn nastínil plastický chirurg Libor Kment.
Poslední tři ženy Báry Hlaváčkové neusedly do studia, jak je zvykem, ale svěřily se Báře se svými zážitky anonymně. Každá z nich hodnotí návrat k sexuálnímu životu po porodu trochu jinak. Zatímco Elizabeth a Jana se sexem po porodu z různých důvodů otálely, Karolína se ho nemohla dočkat a tvrdí, že si ho užívá stejně jako před ním. Ale o tom už dále dámy samotné.
Doporučené video: S manželem pracujeme na tom, abych si sex zase užívala, tvrdí influencerka Monika Leová
Elizabeth (39): Po roce už si sex užíváme jako dřív
„Byl to šok, nikdo mě na to nepřipravil. Věděla jsem, co obnáší těhotenství i porod. Pak měly přijít plenky, kočárek, kojení, pravděpodobně málo spánku. Ale to, že po porodu nemám brát do ruky zrcátko a dívat se, jak to vypadá tam dole, mi nikdo neřekl. Nikdo mě nevaroval,“ popisuje devětatřicetiletá Elizabeth moment, kdy dostala strach ze sexu po porodu.
„To, co jsem viděla, mě šokovalo. Porod jsem měla přirozený, bez zásahů a bez poranění, vše šlo tak, jak má, proto mě vzhled intimních partií pár dnů po porodu tak překvapil. Bylo to moc velké a nehezké. Sex se najednou pro mě stal strašákem. Vzdávat jsem se ho rozhodně nechtěla, ale hlavou se mi honily různé myšlenky. Bude to bolet? Bude mě to bavit? A bude se tohle líbit partnerovi? Nelíbilo se to totiž ani mně! Připadala jsem si tam dole velká, vytahaná, nepevná.“
Elizabeth, která rodila poprvé, dodržela šestinedělí a touha po návratu k intimnímu životu byla i přes všechny obavy velká. Nechtěla být tou matkou, která je jen utahaná, nevrlá a mění pleny, což se pomalu stávalo realitou. „Poprvé, a nejen poprvé, to bylo divné. Bolest jsem cítila jen lehkou, a to při prvním styku, pak jsem nějakou dobu necítila spíš nic. A to byl problém, trápilo mě to, ale nechtěla jsem o tom mluvit. S partnerem ani s kamarádkou,“ popisuje Elizabeth.
Naštěstí to v sobě dlouho nedržela a s partnerem si o svých pocitech a prožitcích promluvila. Byla totiž zároveň zvědavá, jak to celé vnímá on. „Byla jsem překvapená, že to zvládal daleko lépe než já. Sice mi potvrdil, že cítí, že je to takové volnější, ale nebyl překvapený ani zklamaný. Naopak, podpořil mě. Řekl, že to chce čas. A měl pravdu. Naší malé Adélce je teď rok a sex si s partnerem užíváme stejně jako dřív.“
Karolína (30): Začali jsme už tři dny po porodu
„Šestinedělí je období bez sexu! Tahle věta mě děsila celé těhotenství. Vlastně ještě dřív. Sex totiž miluju. Možná až moc. Zkrátka, je to tak. Život bez sexu si nedokážu představit a ani si ho představovat nechci. Baví mě neustále zkoušet nové věci, mám ráda i praktiky, které běžně v českých ložnicích chybí, jak jsem zjistila od svých kamarádek, nebo které někomu připadají i dost zvrhlé. Mně ne. Já prostě miluju sex!“ hlásí Karolína
Těhotenství ji ze sexuálního života ani trochu nevyřadilo, naopak. „S manželem nás bavilo objevovat dosud nepoznané, dokonce to bylo vždy trochu jiné tím, jak mi rostlo bříško. Společně jsme probírali nové prožitky a zážitky. O tom, co nastane po porodu, jsem se ale snažila raději nepřemýšlet,“ líčí Karolína.
Když ji myšlenky a strachy z obnovení intimního života po porodu přeci jen přepadly, uklidňovala se tím, že těhotenství probíhá bez problémů, takže porod a období po něm budou stejné. „Myslela jsem pozitivně. Těšili jsme se s partnerem na miminko, milovali jsme se, byli jsme skvělí parťáci, nejlepší kamarádi a zároveň nažhavení milenci. Vždy jsme k sobě byli otevření a neměli problém probrat ani ty nejintimnější detaily,“ libuje si.
Karolína porodila zdravou dcerku Tinu. Přirozeně, ale s drobným poraněním. „První den po porodu jsem si řekla, že šestinedělí vydržím. Pochopila jsem, že se tělo potřebuje zotavit, vrátit zpátky do starých kolejí. To, co mi dřív nahánělo hrůzu, bylo najednou v pohodě akceptovatelné. Vydrželo mi to den, možná dva. Nemohla jsem se dočkat, až budeme doma všichni pohromadě a tak, jak někteří narození miminka zapíjejí, já to chtěla oslavit v soukromí, intimně se svým mužem. Myslím, velmi intimně!“
Karolínu porod nezměnil, hormony s ní zamávaly směrem k miminku, ale rozhodně ji nepřipravily o sexuální touhu a apetit. „Měla jsem z toho radost a o to víc jsem po sexu toužila. A byl! Hned, jak si nás manžel přivezl z porodnice domů. Ptáte se, jak jsme to udělali tři dny po porodu? Zkrátka jsme s manželem využili jiné formy, vrhli jsme se na anál, který byl dříve jen občasným zpestřením našich postelových hrátek. Teď měl v naší ložnici výsostné postavení. Užívali jsme si to, hned! A to, co mělo odpočívat šest týdnů, odpočívalo, i když, přiznávám, celých šest týdnů to nakonec nebylo.“
Jana (37): Po císaři jsem se neuměla sžít se svým tělem
Je nutné naplánovat císařský řez. Tak zněla slova, která od svého gynekologa nechtěla sedmatřicetiletá Jana slyšet. Zněla jí v hlavě týdny. Druhý porod si představovala stejně přirozený jako ten první. Komplikace v těhotenství to ale bohužel neumožňovaly. "Snažila jsem se tím netrápit a přijmout to. Byl to zkrátka fakt, se kterým se nedalo nic dělat. Snažila jsem se myslet pozitivně a jednou z věcí, která mě potěšila, byla myšlenka na sex po porodu. Skvělé, alespoň si užiju daleko dřív na rozdíl od prvního porodu, když to tam dole zůstane neporušené,“ plánovala Jana. Že jde o omyl, zjistila ještě před porodem, když se se svým pozitivním myšlením svěřila svému lékaři. „Šestinedělí by se mělo dodržovat stejně jako po běžném porodu, šokoval mě doktor. A ještě mi připomněl, že budu po velké břišní operaci.“
Po porodu už jí to nemusel připomínat lékař, ani nikdo jiný. „První dny byly strašné. Bolest! Chtěla jsem jen tlumící léky a všechno ostatní mi bylo jedno. Měla jsem pocit, že musím jenom přežít. Povedlo se. Tři děsivé dny vystřídala úleva, cítila jsem to jako velký zlom. Ne, že bych po třech dnech běhala po parku, ale změna to byla k lepšímu tak výrazná, že jsem znovu pomyslela i na dřívější návrat k sexu. Tedy, dokud jsem si nestoupla před zrcadlo," líčí Jana.
"Dívala jsem se na sebe, na břicho, které jsem měla i týden po operaci pořád naoranžovělé od dezinfekce, a na tu velkou jizvu. Jako bych to nebyla já. Jako by se přede mnou zrcadlil obraz někoho jiného, cizího. A s tímhle jiným cizím tělem jsem odmítala mít sex. Odmítala jsem samu sebe,“ popisuje. V Janě tyhle pocity přetrvávaly i dlouho po šestinedělí. Potřebovala se znovu cítit ve svém těle komfortně.
„Tentokrát ten návrat k sobě ale trval déle než po prvním porodu. Potřebovala jsem se dát dohromady fyzicky i psychicky. Ano, někomu to možná přijde malicherné a povrchní, ale já to k duševní pohodě potřebovala, šlo to u mě ruku v ruce,“ dodává. První sex po porodu císařským řezem měla Jana až po osmi měsících. „Musím přiznat, že s velkými obavami. Ne z bolesti, ale z toho, jak přijmu svoji sexualitu s tou jizvou na břiše. Zahojená je dobře, na pohled téměř není vidět. Daleko výraznější je ale stále v mojí hlavě.“