Krásná a talentovaná Valentina toužila stát se uznávanou umělkyní. Měla skvělou šanci získat prestižní místo v jedné z nejlepších továren v Belgii a vydělávat spoustu peněz. Jenže tento sen jí zhatilo setkání s rozpolceným Jonášem.
Byla jsem bytostně přesvědčená, že mám svůj život pod kontrolou. Oproti vrstevníkům jsem měla ve všem jasno. Dostala jsem lákavou nabídku na práci v zahraničí za ohromné peníze. Do Belgie jsem měla odjet až za tři měsíce, takže jsem si užívala poslední chvíle s přáteli a rodinou. Jedno setkání mi však změnilo život.
Po koncertě mě doprovodil domů jeden sympaťák
Jednoho krásného dne mě kamarádka Lenka pozvala na koncert Chinaski. I když to nebyla moje nejoblíbenější kapela, chtěla jsem strávit čas s Lenkou, než odjedu. Tak jsme se tam vypravily – načesané, namalované a hezky oblečené, prostě kočky! Večer jsme odstartovaly lahví sektu a pak šly na koncert. S Lenkou je vždy zábava zaručena, takže ani nevím, jak jsme se najednou ocitly s partou kluků, zapíjejíce náhodné setkání.
Po koncertě se jeden z nich rozhodl, že mě doprovodí domů. Představil se jako Jonáš. "Bože, hezčího kluka jsem dlouho neviděla," pomyslela jsem si. Byl neuvěřitelně vtipný a galantní. Opravdu mě v pořádku doprovodil domů a vzal si moje číslo. Líbilo se mi, jak mi říkal princezno.
Zažívala jsem vztah jako na horské dráze
Druhý den mi zavolal a znovu jsme se setkali. Rande bylo neuvěřitelně živé; vzal mě na představení svých kamarádů a pak do baru, kde jsem se seznámila s dalšími jeho přáteli. Jen mi pořád nešlo do hlavy, proč ho občas oslovují Adam. Jonáš mi to hned vysvětlil. „Adam je můj bratr, jsme si podobní,“ řekl a usmál se. Tohle vysvětlení mi dávalo smysl.
„Kdy mě s Adamem seznámíš?“ zeptala jsem se zvědavě. Jonáš vtipně odpověděl: „Asi nikdy, co kdyby ses do něj zamilovala?" Dál to neřešil. Jeden den byl vtipný a obklopený přáteli, a druhý zase velmi vážný. Miloval umění, měl neskutečný přehled a chtěl mě mít jen pro sebe. Bylo to jako na horské dráze. Přesto se mi tento zvláštní muž pomalu dostával pod kůži.
Přítel mi vysvětlil, že se o mě s bráchou vsadili
Dny a týdny běžely a já se zamilovala. Jenže co teď s mou vysněnou prací? Chtěla jsem vědět, jak na tom doopravdy s Jonášem jsme, a tak jsem se rozhodla jít s kůží na trh. Připravila jsem večeři a byla rozhodnutá, že pokud tento vztah má smysl, dám mu šanci. Kariéru bych mohla budovat i blíž než v Belgii. Byla jsem v tom až po uši.
Jonáš přišel zase plný vtipu a dobré nálady, což se mi hodilo. Vylíčila jsem mu svou pracovní situaci a řekla, že pokud by chtěl pokračovat ve vztahu se mnou, jsem ochotná zůstat. Jonáš mě ale překvapil. Nechtěl, abych se vzdala svých snů, a říkal, že bych určitě měla odjet. Na otázku, co ke mně cítí, mi dal odpověď, kterou žádná holka nechce slyšet: „Vali, mám tě rád, ale necítím to vážně.“ To bylo jako dostat facku. „Včera jsi mi tvrdil, že ses do mě asi zbláznil,“ nevěřila jsem vlastním uším. Jonáš pokrčil rameny a řekl, že se mi také s něčím svěří a ať nevyšiluji.
„Vsadili jsme se o tebe s Adamem,“ pronesl. Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. „S Adamem? Vždyť ho neznám!“ vykřikla jsem. „Ale ano, znáš. Obden se o tebe střídáme,“ ozřejmil Jonáš. Málem jsem omdlela. Při tomto odhalení se mi potily dlaně a dostala jsem záchvat vzteku. Měla jsem tu čest stát se sázkou identických dvojčat. Vyhodila jsem Jonáše ze dveří. Mé rozhodnutí odjet bylo v tomto případě nevyhnutelné.
Zjistila jsem, že jsem těhotná
Adam, nebo možná Jonáš, se mi několikrát snažil dovolat. Pokoušel se omluvit, ale marně. Týden před odjezdem se mi udělalo zle a skončila jsem v nemocnici. Tam mi doktor oznámil, že jsem těhotná. To se mi ještě přitížilo. "Můj odjezd je definitivně v háji," pomyslela jsem si. Tuto novinu jsem oběma sdělila SMS zprávou a požádala je, aby se k tomu postavili zodpovědně. Oba začali projevovat zájem a musím říct, že k tomu přistoupili s plným nasazením.
Narodil se mi chlapeček, kterého nade vše miluji a vychovávám ho sama v Belgii. I když jsem s tatínky v kontaktu, nechci nic víc, než aby měli vztah se synem. Tohle jim v životě neodpustím.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.