Biokuchařka Hanka Zemanová: Lokálních superpotravin je spousta, příroda nám je strká doslova pod nos

Spisovatelka Hanka Zemanová promluvila v rozhovoru pro Lifee.cz o tom, jak Češi přistupují k potravinám v biokvalitě a které superpotraviny můžeme běžně najít na našich loukách nebo zahradách. Její nejnovější knihu Rytmus roku si nově můžete poslechnout také v audioverzi, kterou namluvila sama autorka.

Mohlo by Vás zajímat:

Ekologické zemědělství aneb Co jste vůbec netušili o biopotravinách

Jak běžné pokrmy vyšperkovat a proměnit je v mnohem zdravější a živinami nadité pochoutky? „Například lívance by se mohly úplně běžně chystat jedině z ječné celozrnné mouky. Moje babička mi vyprávěla, že jiné než ječné lívance doma nedělali. A pak by se dala úplně běžně přidávat třetina až polovina pohankové mouky do těsta na palačinky," uvádí autorka knihy Rytmus roku hned několik jednoduchých triků.

Jako zavářku do polévky potom navrhuje používat pohankovou lámanku a z jáhel zkusit vařit jídla ve stylu rizota. Připomíná však, že je důležité hlídat kvalitu těchto potravin a dbát na jejich správnou úpravu. „Je mi vždy líto, když mají v nějakém hotelu v nabídce třeba i pohanku, ale nemá dobrou kvalitu, není chutně uvařená a tím pádem dělá pohance špatnou reklamu."

Mohlo by Vás zajímat:

Češi si oblíbili biopotraviny! Jejich prodej stoupá

Hanka Zemanová a superpotraviny ze zahrádky

Paní Zemanová, některé ze superpotravin můžeme najít na vlastní zahradě nebo na farmářském trhu. Které to jsou a proč je Češi stále přehlížejí?

Lokálních superpotravin je celá řada, jen nemají takovou reklamu jako ty cizokrajné. S oblibou říkám, že nám příroda strká tyhle dary doslova pod nos, nebo k našim nohám a při troše dobré vůle a vlastnoruční práce je máme k dispozici i zadarmo. Možná právě proto se může zdát, že nemají takovou hodnotu. Opak je pravdou. Každé roční období nám v naší oblasti nabízí celou řadu superpotravin, které můžeme mít v té nejlepší a nejčerstvější kvalitě a právě o tom je celá moje nová kniha Rytmus roku.

Které mezi ně patří?

Jen namátkou třeba mezi superpotraviny jara patří ptačinec, kopřivy, jitrocel, kořen i listy pampelišky, v létě lesní borůvky, maliny, ostružiny, ale i zahradní bobulové ovoce bez chemického ošetření, s příchodem podzimu pak kopřivová semínka, ořechy, aronie, rakytníky, šípky, bezinky a před začátkem zimy trnky… Ve své knize ale mezi superpotraviny v uvozovkách zahrnuji i zimní dlouhé noci a dostatečný spánek, pobyt v lese, vzájemné doteky, práci s hlínou či kontakt se zemí…

Mohlo by Vás zajímat:

Věděli jste, že éčka jsou i v biopotravinách? Některá jsou ovšem naprosto neškodná

Jak jsou na tom podle vás Češi s návratem k potravinám našich předků? Jsou v tomto směru více otevřenější?

Zdá se mi, že rok od roku více rodin zahrnuje do svých jídelníčků pohanku a pohankovou mouku, kroupy, špaldu nebo třeba jáhly. Možná je to i tím, jak se zvyšuje počet lidí s citlivostí na pšeničný lepek. Myslím, že jistou renesanci zažívají i luštěniny, nejen tradiční hrách, ale běžně se dnes používá cizrna nebo červená čočka. Třeba v časopisech o jídle jsou recepty na využití těchto surovin už běžné, ale vzpomínám si, že třeba před 10 a více lety tam bývaly spíše výjimečně. Stále máme jako společnost co zlepšovat.

Jak konkrétně se můžeme v tomto směru polepšit?

Každý z nás může používat více plodin z ekologického zemědělství a tím šetřit nejen své zdraví, ale i biodiverzitu, spodní vodu, půdu… Tak třeba lívance by se mohly úplně běžně chystat jedině z ječné celozrnné mouky. Moje babička mi vyprávěla, že jiné než ječné lívance doma nedělali. A pak by se dala úplně běžně přidávat třetina až polovina pohankové mouky do těsta na palačinky. Jako zavářky do polévky používat pohankovou lámanku, z jáhel vařit jídla ve stylu rizota. Velmi důležité ale je, naučit se tyto suroviny správě vařit, aby byly chutné. Je mi vždy líto, když mají v nějakém hotelu v nabídce třeba i pohanku, ale nemá dobrou kvalitu a není chutně uvařená a tím pádem dělá pohance špatnou reklamu.

Mohlo by Vás zajímat:

Obiloviny všeho druhu: Jsou zdravé a mají v kuchyni široké využití

Jak začít, pokud se běžný člověk touží více navrátit k přírodě a stát se ekologicky šetrnější? Mám na mysli v oblasti stravování.

Nejjednodušší je začít jíst základní potraviny. Snadno se poznají, nemusíte luštit žádná éčka, jsou ve své původní podobě tak, jak je příroda nabízí. Takové, které mohli jíst lidé v jakékoli dřívější době, než začali potraviny upravovat, zpracovávat a jak dnes vidíme, tak často znehodnocovat potravinářský průmysl.

V dalším kroku?

Začít vybírat potraviny z lokálních farem nebo ideálně ekofarem. Navázat vztah s ekofarmáři, přijet se za nimi podívat a podpořit je. Dát jim najevo vděk za to, že díky jejich práci můžeme jíst zdravé potraviny, že pečují o půdu bez chemie, že tím chrání vodu, hmyz i včelstva. Jde o to si vytvořit k farmářům, k půdě, k celému systému, jak vznikají potraviny, nějaký osobnější vztah. Pokud jsme k tomu lhostejní, podporujeme ničení půdy, pesticidy ve spodních vodách, chemický koktejl v přírodě i lidském těle.

Vydala jste knihu Rytmus roku. Mohla byste v krátkosti shrnout, jaký ten skutečný rytmus roku je? Jaký vliv má rytmus roku na stravování a psychickou pohodu člověka?

Rytmus je přirozenost všeho živého. Svůj rytmus má náš dech, tlukot srdce, ale i každý orgán a buňka v těle. Také vše v přírodě má své rytmické řízení, které určuje třeba pořadí ptáků, v jakém nastupují k ranní árii, kdy se životní energie stahuje do země a vše odpočívá nebo kdy příroda po zimě znovu ožívá. Vše živé těmto rytmům podléhá a bylo by bláhové si myslet, že nás lidí se to netýká… Jenže čím je naše společnost svobodnější, technicky vyspělejší a globalizovanější, tím častěji se nám stává, že z tohoto harmonického tance vypadneme.

Mohlo by Vás zajímat:

Fit a krásná zvenku i zevnitř. Dopřejte si kvalitní a zdravé jídlo

Jak se to na nás podepisuje?

Je to jako když hraje nádherná hudba a místo ladného tance se strnule kýváme ze strany na stranu. Odchylujeme se od přirozené rovnováhy, cítíme často únavu, ztrácíme vnitřní šťávu a pak čekáme, že nám ztracenou energii doplní exotická dovolená, speciální terapie či zázračné tabletky a nápoje. Velký zdroj síly je ale ukrytý ve spojení s rytmy přírody. Navíc když se řídíme sezónní nabídkou místní přírody a ne nabídkou internetu a supermarketů, náš běžný život včetně nakupování a vaření se stane ekologičtější, levnější a zdravější. Ale i v supermarketu se samozřejmě dají nakoupit základní a sezónní potraviny.

Můžeme se na vás těšit na letošních Bioslavnostech? Proč by si je čtenáři Lifee.cz neměli nechat ujít? Letos proběhnou v termínu 16. července 2022 ve Starém Městě pod Sněžníkem.

Ano, určitě! Bioslavnosti patří každoročně mezi naše prázdninové cíle. Vždy je spojíme s výletem na Sněžník a najíme se borůvek. Letos tam budu téměř celý den na jednom z centrálních stanů a lidé se mohou přijít na cokoli zeptat, nebo si přinést knihy, které ráda podepíšu a moje knihy tam budou i k prodeji. Svým známým vždy říkám, že kromě jídla, hudby a skvělého programu pro děti považuju za to nejdůležitější prohlédnout si zázemí firmy Probio, sklady a především mlýny, kde se melou biomouky a zeptat se úplně na cokoli. Pro mě je osobní zkušenost, kdy na vlastní oči vidím, jak vznikají biopotraviny, které kupuji, nadevše. Z těchto důvodů ráda jezdím také na různé ekofarmy.

Galerie Hanka Zemanová a její lahodné recepty: Které vyzkoušíte doma?

+ 6 fotek + 7 fotek