Nikdy v životě není pozdě na to si splnit sny. Ať to jsou sny o práci, vzdělání nebo novém koníčku, žádný člověk by se jich neměl vzdávat, ale měl by jít tvrdě za svým bez ohledu na to, co mu říká okolí. Veronika se snažila být silná, ale její partner jí začal podkopávat nohy.
Neměla jsem to v životě lehké, všechno jsem si musela vydřít a nemohla se spoléhat na pomoc okolí, proto mě tak překvapilo, jaký vliv na mě měl můj přítel David (35). Vždy jsem věděla, že se o něj mohu opřít, teď se ale obrátil proti mně.
Přítel mi pomohl dostat se z bezútěšné situace
S Davidem jsem se dala dohromady před šesti lety. Byla to pro mě těžká doba, měla jsem zrovna pošramocený vztah s rodinou a práce, kterou jsem dělala, mě nebavila. Právě díky Davidovi jsem se rozhodla, že můj život není až tak mizerný. Hodně mě podporoval. Říkal mi, že s rodinou se mám usmířit, a jestli chci změnit práci, mám si jít za svým.
A já šla. Práci jsem si našla daleko lepší a s rodinou jsem se také dala dohromady. Díky Davidovi jsem znovu cítila, že můj život není jen smutek a přežívání ze dne na den, ale že si chvíle, které prožívám, mohu užívat.
Vychováváme spolu dítě
Proto když před třemi lety přišly dvě čárky na těhotenském testu, byla jsem nadšená. Všechno to do sebe krásně zapadalo. Úžasný vztah, společné bydlení a miminko na cestě. David byl novým přírůstkem také nadšený a na roli otce se těšil. Když se nám narodila holčička Nikolka, byli jsme z ní unešení.
Opravdu jsem si nemohla přát víc, úžasného přítele, a ještě krásnější holčičku, faktem ale je, že rodičovská dovolená pro mě byla náročná. Chyběla mi práce, chyběla mi akce a monotónnost všedních dní s Nikolkou jsem nesla jen těžce. Mám ji ráda, chci s ní být, ale někdy je toho prostě moc.
Chtěla jsem studovat, ale nesetkala se s pochopením
A tak mě napadlo, že bych se mohla trochu přivzdělat. Našla jsem si kurz, který by mě velmi zajímal, a rozhodla se tři hodiny týdně strávit studiem. O svém nápadu jsem řekla i Davidovi. Moc jsem si přála, aby jím byl stejně nadšený jako já, ale opak byl pravdou. „Nemyslíš si, že bys ty tři hodiny mohla strávit jinak? Nejsem si jistý, že je vhodné, aby matky opouštěly svoje děti a šly si plnit vlastní sny,“ řekl mi.
Byla jsem z toho tak vyděšená, že jsem se na kurz nakonec nepřihlásila. Nechala jsem to plavat a raději poslechla Davida. Začala jsem pochybovat, že by to pro mě vážně bylo. Kdo by uvařil, kdo by se postaral o Nikolku a zastal všechnu moji práci? Místo toho, abych šla za svým snem, jsem rezignovala.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.