Facebook
Instagram
Když se Viktorovi narodila dcera, přišel o manželku. Svou milovanou holčičku vychoval sám a ví, že ji možná trochu rozmazlil. Naplno se to ukázalo, když jí nedávno zaplatil dovolenou v Řecku.
Pro osamělého otce není snadné vychovávat dceru. Snažil jsem se, aby z Terezy (23) vyrostla ambiciózní a úspěšná žena. V tomto směru jsem uspěl. Moje dcera pracuje a kromě toho dálkově studuje pedagogiku.
Nikdo však není dokonalý rodič a já také neunikl chybám. Přiznávám, trochu jsem ji rozmazlil. Někdy je náročná a náladová. Otcové mají tendenci přehlížet nedostatky svých princezen, ale po letošní dovolené mi Tereza dala tak zabrat, že bych si sám rád vzal dovolenou, abych si trochu odpočinul.
Stal jsem se vdovcem
Život mě rozhodně nešetřil. Moje žena Anna zemřela před 23 lety, krátce poté, co porodila Terezu. Během okamžiku jsem zůstal sám s novorozeným dítětem, s drásající bolestí v srdci, bez pomoci a bez většího povědomí o tom, jak se správně postarat o novorozence. Jistě, nikdo neslíbil, že život bude snadný, ale nikdo také neřekl, že bude tak těžký.
Naštěstí lidé mají vlastnost, která jim pomáhá vypořádat se s nejtěžšími výzvami. Mluvím o zodpovědnosti. Nežil jsem přece jen pro sebe. Byl jsem otcem malé holčičky, která měla jen mě. Nemohl jsem ji zklamat.
Snažil jsem se, jak jsem mohl, a musím říct, že jsem to zvládl dobře. Tereza je moje největší pýcha. Vyrostla v ambiciózní a empatickou ženu, která se nebojí výzev a práce. Nemohu si však přisvojit všechny zásluhy, protože její matka byla stejná. Tereza zdědila její povahu, takže to, kým je dnes, je také zásluhou mé zesnulé manželky.
Musím však upřímně přiznat, že když byla malá, občas jsem jí dovolil víc, než bych měl. Plnil jsem každé její přání. Nevyčítám si to, protože většina otců své dcery rozmazluje. Pro mě to bylo o to těžší, že jsem byl sám. Jak by mohl osamělý táta odmítnout něco své malé princezně?
Nedokázal jsem jí říct ne
Dokonce i dnes občas plním její rozmary, přestože si Tereza už vydělává a má své vlastní bydlení.
„Jaké máš plány na dovolenou, zlatíčko?“ zeptal jsem se před pár měsíci, když mě přišla navštívit.
„Myslím, že letos nikam nepojedu,“ řekla smutným hlasem.
„Cože? Vždyť by sis měla užívat života, dokud jsi mladá.“
„Ano, ale moje kamarádky jedou na dovolenou v Řecku a já si takový luxus nemůžu dovolit. Ledaže bys mi přispěl nějakou korunou...“
Podívala se na mě tak, že jsem věděl, že jí neřeknu ne. Ani jsem nepřemýšlel nad tím, kolik peněz mám na účtu.
„Tak si nějakou dovolenou vyber taky. Tvrdě pracuješ ve škole a v práci. Nedovolím, abys strávila celé léto ve městě. To není žádný odpočinek.“
„Díky, tati!“ řekla a skočila mi kolem krku s takovou silou, že jsem málem spadl.
Nejsem milionář, takže její all inclusive dovolená značně zatížila můj rozpočet. Ale to je v pořádku. Věřil jsem, že Tereza si zaslouží pořádný odpočinek. Během roku má tak málo času pro sebe. Pracuje od osmi do čtyř a pak se učí. Každý druhý víkend jezdí do školy. V měsíci má pro sebe jen dvě soboty a dvě neděle, a to ještě ne vždy. Měl bych jí dovolit, aby promarnila léto jen proto, že má méně peněz než její kamarádky? V žádném případě!
Když přišel čas dovolené, Tereza byla nadšená jako nikdy předtím.
„Ještě jednou díky, tati,“ řekla, když jsme se loučili na letišti.
„Zlatíčko, opravdu mi nemusíš děkovat. Užij si to a udělej spoustu fotek...“
„Slibuju. Uvidíme se za dva týdny...“
„Mám tě rád.“
„Já tebe taky.“
Nenávidím loučení s dcerou. Když odjíždí na delší dobu, chce se mi brečet. Takový prostě jsem...
Nic se jí nelíbilo
Netrpělivě jsem čekal na její návrat. A pak konečně ten den přišel. Na letiště jsem dorazil hodinu před plánovaným příletem. Byl jsem nadšený, když jsem viděl svou dceru, ale ona nevypadala příliš šťastně. Moc nemluvila, na mé otázky odpovídala stručně.
Až když jsme dorazili k ní domů, řekla víc než dvě slova. Sedli jsme si ke stolu a začal opravdový vodopád stížností.
„Tati, to byl horor!“
„Horor? Vždyť jsi měla dobrý hotel, hezké prostředí...“
„Hotel byl příšerný. Pokoje nevypadaly jako na webových stránkách a jídlo bylo odporné! Bufet byl plný ryb a mořských plodů... a ty přece nesnáším.“
„Zlatíčko, co jiného bys čekala v Řecku...“
„Měli mít rozmanitější menu pro lidi s různými chutěmi. Jedla jsem, co tam bylo, a třetí den jsem dostala průjem. Ale to nebylo to nejhorší, byla tam taková nuda... Jen pláž a bazén. Jak dlouho to může člověka bavit?“
„Hotel neorganizoval žádné výlety?“
„Organizoval. Jela jsem do Atén, ale tam taky nebylo co dělat. Co je zajímavého na hromadě starých kamenů?“
„Nevím, co ti na to říct. Co jsi čekala od Řecka? Starověké památky a pláže jsou tam přece hlavní atrakcí. Podívej se na to takhle. Navštívila jsi místa, kde vznikla západní civilizace. Tam se zrodilo umění a kultura. Ne každý má šanci vidět to, co jsi viděla ty.“
„Nech toho, tati! Jen jsem ztratila čas.“
Říkala to, jako by mě obviňovala, že se jí v Řecku nelíbilo. Je jí už 23 let, ale někdy se v ní projeví malá, rozmazlená holčička. Z jejích stížnosti mě rozbolela hlava. Sám jsem zatoužil po dovolené, ale bohužel. Všechny peníze jsem utratil za dovolenou pro svou dceru...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být
Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být
Související články
