Vilma (42): Z naší ložnice zmizela žhavá vášeň. Hledám všechny možné rady, jak ji znova rozpálit

V naší ložnici je chladno jak v Antarktidě. Je to tím, že má můj muž vedle sebe už léta stejnou ženu? Nebo mě, ač si to nechci připustit, vadí, že se už dneska manžel chová víc jako dědek, než jako milenec?

Mohlo by Vás zajímat:

Michaela (33): Můj přítel je příliš velký intelektuál. Tahá mě po divadlech a nechápe, že bych radši Sex ve městě

Na začátku jsme byli pořád nažhavení

Když jsme se poznali, sex přišel už na druhém rande! Opravdu! A protože byl skvělý, láska dorazila vzápětí. (Párkrát mě napadlo, co by bylo, kdyby se nepovedl…) Všichni to známe – je nám lehce přes dvacet, celý svět nám patří, zamilováním nemůžeme dýchat, a ještě navíc objevujeme tajemná zákoutí sexu. Došlo to tehdy tak daleko, že jsme, pokud nebyl k dispozici bejvák, hledali všelijaká zákoutí, a dokonce i sklepy činžáků, abychom „to“ mohli dělat. A jak jsme spolu řádili!

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (26): Přítel chtěl sex až po svatbě. Dopadlo to tak, jak jsem předpokládala

Už ani nemám orgasmus

A pak byla svatba. Ještě nějaký čas byl sex naším kámošem, ale časem přišlo ochlazení, takže jsme neskákali do postele tak často, jako dřív. A přitom u nás neexistovalo: „Miláčku, dnes ne, bolí mě hlava,“ nic takového jsem nezkoušela, ale manžel přestával mít zájem a nějaký čas trvalo, než mi došlo, že dny sexuálních radovánek jsou pryč. Když už na sex dojde, je to klasických osm vteřin a dost, v trapné misionářské poloze, pak se miláček odvalí a usne. Anebo ráno – kdy já nemám vůbec chuť, kdy špicuji uši a poslouchám, jestli naše děti nestojí za dveřmi…

Mám pocit, že touha ve mně umřela, a ještě horší je, že orgasmus mi nechybí, vždyť ho vlastně ani nemám. Jak bych mohla, když se nikdy pořádně neuvolním a nemám dostatek času na to, abych si milování vychutnala? Je mi líto, že jsme takhle skončili.

Mohlo by Vás zajímat:

Marieta (30): S ženatým milencem jsme se dohodli, že půjde jen o sex. Už to ale nezvládám

Kamarádka mi doporučuje milence

O mně se říká, že je mi 40+. To je takové „milé“ označení pro dámu, která už má mládí za sebou a táhne jí na padesát… Zajímavé je, že můj partner, se kterým jsem už víc než patnáct let, žádné takové označení nemá, on je „muž v nejlepších letech“. A tak trochu se bojím, aby si ta nejlepší léta nechtěl užívat někde jinde – když doma vášeň chybí. Kamarádka mi radí, abych si našla milence, ale mně se do toho nechce… Jiná rada říká, že mám rezignovat a do ničeho ani jeho, ani sebe, nenutit, že buď se chuť na sex vrátí, nebo ne, a že je zbytečné se trápit… Mám-li se přiznat, on mi ten sex zas tak moc nechybí. 

Život bez sexu? Rezignovat se mi moc nechtělo, a tak jsem se rozhodla požádat o radu odborníka. A dozvěděla jsem se, že po patnácti letech vztahu sex umírá velmi často. „Neznamená to, že by se ti dva už neměli rádi, to vůbec ne, ale může za to stereotyp. Den je jeden jako druhý, k tomu všemu se přidává i lenost. S přibývajícím věkem touha odumírá tak jako tak, příroda je chytrá a ví, že plození potomků mají čtyřicátníci za sebou a do častého milování je už nenutí. A jak známo, když se „to“ nějaký čas nedělá, pak už ani není chuť,“ vysvětlovala mi psycholožka a dodala pár chytrých rad.

A právě ty rady, které jsem dostala, se chystám použít v ložnic. Vzpomínky na sex před lety, vzrušující prádélko, vibrátor, porno, nápady a taky smích a dobrou náladu. (Předtím ovšem pošlu děti k babičce.) A to by v tom byl čert, aby se mi nepovedlo naši ložnici znova rozpálit!

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Rudolf (60): Když nám povodeň zničila dům, zjistili jsme, kdo jsou naši opravdoví přátelé