Vilma (45): Ve starém šatníku na půdě jsem objevila košili svého prvního kluka. Když si ji obléknu, dělá to se mnou divy

Opravdu jsou věci schopné uchovávat energii lidí, kteří je kdysi vlastnili? Nikdy jsem tomu nevěřila. Po zkušenosti s košilí svého prvního kluka už se na to dívám jinak.

Mohlo by Vás zajímat:

Libuše (46): Na půdě jsem našla svoji 30 let starou sukni. Když jsem si ji oblékla, stalo se něco neuvěřitelného

Chtěla jsem uklidit na půdě

Na konci léta vzal můj manžel Martin (43) děti ke své matce, kde měly strávit celý týden. Já zatím vyrazila na chalupu. Martin tam měl dorazit také a udělali bychom si hezký víkend. Věděla jsem, že přijde až večer, takže jsem měla celý den pro sebe.

A pečlivě jsem si to naplánovala. Po procházce okolím a dobrém obědě v hospůdce u rybníka jsem se chtěla pustit do úklidu půdy. Tam se odkládají věci snad už padesát let a já ani nevím, co všechno tam máme. Musím přiznat, že po grilované rybě a pohybu na čerstvém vzduchu jsem se nejdřív natáhla na gauč. Vždyť není kam spěchat...

Probudila jsem se kolem čtvrté a vystoupala na půdu. Kromě velkých papírových krabic tam máme ještě staré zrcadlo a šatník. Vůbec jsem si nevzpomínala, co v něm je. Snad nějaké věci po babičce. Ty by se mohly hodit. Měla vkus a něco z toho je pořád nositelné.

Mohlo by Vás zajímat:

Richard (20): Prožil jsem noc plnou strachu. Na půdě mě probudilo kvílení, to ale nebylo všechno

Na půdě jsem zažila překvapení

Otevřela jsem šatník a překvapilo mě, že ty věci vůbec nesmrdí. Bála jsem se zatuchliny, to bych asi na sebe už nic nenavlékla. Dokonce se ve vzduchu vznášela jemná vůně, která mi byla povědomá. Dala jsem do hledání pokladů. Odložila jsem si babiččin kabát, abych si ho mohla vyzkoušet později.

A najednou mi do ruky padla pánská košile. Co ta tam dělá? Vytáhla jsem ji ven i s ramínkem a zamyšleně přiložila na sebe. Koukla jsem se do zrcadla a najednou, bylo to jako blesk z čistého nebe, mě zasáhla vzpomínka.

Tu flanelovou košili nosil můj první kluk! Jmenoval se Dušan, dnes by mu bylo snad padesát let. Vím, že v té košili přišel tehdy, když jsme se poprvé milovali. Když odcházel, nechala jsem si ji na sobě a pak odložila. Tato hezká vzpomínka mi vykouzlila úsměv na tváři. Dušana jsem neviděla pěkně dlouho, ale nikdy na něj nezapomenu. Byl něžný a pozorný a snad i díky tomu mě to tehdy vůbec nebolelo...

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (35): Na půdě u babičky nás čekalo velké překvapení, setkání s dávno zesnulým dědou

Košile po mé dávné lásce je snad magická

Sundala jsem si triko a navlékla na sebe Dušanovu košili. Zdálo se mi, že pořád cítím jeho vůni, i když to nedávalo smysl. A další věc, která nedávala smysl, bylo to, že jsem cítila jemné doteky. Někdo mě hladil po zádech, pak přešel na prsa a mířil dolů.

Nebylo mi to nepříjemné a zcela jsem se tomu poddala. Cítila jsem vzrušení a po těle se mi rozlévalo teplo. Doteky neustávaly. Zvedla jsem ruce a v návalu vzrušení jsem se pevně objala. A pak přišel orgasmus.

Nevím, co přesně se dělo, ale když to všechno odeznělo, stála jsem před zrcadlem, na sobě jsem měla Dušanovu košili a na tváři ruměnec. Bylo to divné a vzrušující zároveň. Košili jsem opatrně pověsila zpátky a zamyšleně zavřela šatník. Manželovi jsem o tom nic neřekla, ale tuto hezkou vzpomínku si musím někdy zopakovat...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (19): Po smrti dědečka jsme našly s matkou na půdě starý kalendář, nebyl tak zcela obyčejný

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.