Facebook
Instagram
Vladimír se sice oženil, ale ne z lásky. Po čtyřicítce mu došlo, že velkou část svého života promarnil s někým, kdo se k němu nehodí. A tak se jednoho dne rozhodl pro rázný krok.
Moje manželství s Martou (39) nebylo nikdy dokonalé. Vzali jsme se spíše z pohodlí než z lásky a dlouho jsme udržovali klidný, ale nudný vztah. Možná proto si moje manželka našla milence, což nijak neskrývala. Ukázalo se však, že jejímu milenci šlo spíše o peníze než o ni.
Nemáme si o čem povídat
Dobře si pamatuji den. Právě jsem si dělal kávu a došlo mi, že jsem promarnil velkou část svého života. Ano, měl jsem dobrou práci a skvělý plat. Ale k čemu to bylo, když jsem neměl s kým sdílet své pocity?
"Nepůjdeš dnes do práce?" zeptala se mě Marta, která právě vešla do kuchyně. Otočil jsem se a podíval se na ni.
"Půjdu," odpověděl jsem. Nalil jsem si kávu a dál jsme se nebavili. Nebylo o čem, protože Martu vůbec nezajímalo, co ten den plánuji dělat. "Dobře," odpověděla jen.
Pak si udělala sendvič a šla do obývacího pokoje. Slyšel jsem, jak zapíná televizi. Raději se dívá na nějaký hloupý seriál, než aby si povídala se svým vlastním manželem... Rychle jsem hodil za hlavu tyto myšlenky a začal se chystat do práce. Když jsem odcházel z domu, ještě jsem se podíval na Martu, ale ona se ani neotočila. Koukala se na telku.
Náš vztah byl omyl
Ten den jsem neměl nejlepší náladu. Právě mi bylo 40 let a moje žena to vůbec nezmínila. I když jsem to mohl očekávat, trochu mě to mrzelo. Moje manželství bylo fikce a Martu zajímaly seriály víc než její vlastní manžel. Ale sám jsem byl na vině.
S Martou jsem se oženil z rozumu. Ani jeden z nás nemohl najít vhodného partnera, takže jsme se domnívali, že manželství je dobrým řešením. Láska však nepřichází na počkání. I když jsme vytvořili klidný a spořádaný vztah, chyběly v něm hluboké city, vášeň nebo romantická gesta. Byl tam zvyk, strach ze změny a nechuť všechno obracet vzhůru nohama. Přestože jsem za ta léta měl několikrát v úmyslu rozvést se, nikdy k tomu nedošlo. Zvykl jsem si...
Nabídla mi kávu
V práci byl pořádný ruch. Firma získala velký projekt a bylo třeba dohlédnout na všechno. Takže jsem rychle přestal myslet na své neúspěšné manželství a vrhl se do víru práce.
"Chcete kávu?" zaslechl jsem vedle sebe ženský hlas. Otočil jsem se a podíval se přímo do očí naší nové zaměstnankyně.
"Samozřejmě," odpověděl jsem s úsměvem a teprve tehdy jsem pocítil únavu. Pracoval jsem od rána bez přestávky a ani jsem nepomyslel na odpočinek. Ale nakonec se moje tělo začalo domáhat paliva.
"Myslela jsem si," odpověděla dívka a podala mi hrnek s aromatickým nápojem.
"Děkuji... Aničko, že?" zeptal jsem se.
Dívka na mě pohlédla a zasmála se. "Ne. Agáta..." odpověděla. Cítil jsem se trapně. Nicméně na svou obranu jsem měl to, že jména nikdy nebyla mou silnou stránkou.
"Jako omluvu vás zvu na sendvič do firemní kavárny," řekl jsem.
Agáta se zasmála a řekla, že ráda půjde. A to byl velmi dobrý nápad. Už si ani nevzpomínám, jak příjemně se dá trávit čas s ženou, která poslouchá, co jí říkáte. A navíc sama dokáže říct něco zajímavého. Okamžitě jsem získal chuť pokračovat v práci a večer se mi vůbec nechtělo jít domů.
Moje manželka si našla milence
Jakmile jsem za sebou zavřel dveře našeho bytu, hned jsem zaslechl manželčin hlas. Mluvila s někým po telefonu a z jejího tónu jsem usoudil, že to není kamarádka. "Setkáme se zítra?" ptala se svůdně. Se mnou takhle nikdy nemluvila. Pak jsem vstoupil do obývacího pokoje a spatřil na její tváři úsměv. Vypadala jako zamilovaná žena.
"S kým to mluvíš?" zeptal jsem se. Marta se rychle otočila ke mně a ukončila hovor.
"S kamarádkou," odpověděla. Nevěřil jsem jí, ale nechtěl jsem to téma dál rozebírat. Upřímně řečeno, vůbec mě to nezajímalo. V myšlenkách jsem se vrátil k Agátě. Těšil jsem se, až ji zítra zase uvidím.
Následující den Marta požádala o zvýšení limitu na kartě. "Plánuješ nějaký velký nákup?" zeptal jsem se.
"Chtěla bych na pár dní odjet," řekla. Trochu mě to překvapilo, ale nic jsem neřekl. Mohl jsem si to dovolit a nevadilo mi být pár dní sám. Už nějakou dobu jsem přemýšlel o rozvodu a chtěl jsem na to mít klid.
Marta mi poděkovala úsměvem a šla se sbalit. Ale když jsem vešel do ložnice, slyšel jsem, jak mluví s někým po telefonu a nemohla se dočkat jejich setkání. "Bude to pár dní jen pro nás," řekla. Když ukončila hovor, zeptal jsem se jí přímo: "Máš někoho?"
Marta se na mě podívala, ale nic neřekla. "Tak mi odpověz..." nevzdal jsem to.
Usmála a pak přiznala, že skutečně někoho potkala. "Naše manželství je stejně fikce," dodala. A měla pravdu. Odešel jsem z ložnice a nechal ji dál balit kufr na výlet s milencem.
Přemýšlel jsem nad rozvodem
Během té doby, co byla pryč, jsem měl dost času přemýšlet o svém životě. I když jsem nechtěl činit radikální rozhodnutí, cítil jsem čím dál tím víc, že takhle žít nemohu.
"Co hodláš dělat?" zeptal se mě kamarád David (42), kterému jsem se svěřil se svými problémy.
"Nejsem si jistý," povzdechl jsem si. "Možná jsem už příliš starý na změny," dodal jsem. David se na mě podíval a hlasitě se zasmál. "Člověče, máš před sebou ještě celý život," řekl. Napadlo mě, že možná má pravdu.
Odstřihl jsem ji od peněz
Když se Marta vrátila, hodně se změnilo. Už neskrývala, že má milence. Dospěl jsem k určitému rozhodnutí. Jelikož jsem chtěl začít nový život, nehodlal jsem Martu déle vydržovat. Tak jsem udělal to, co jsem měl udělat už dávno.
"Proč jsem dnes nemohla vybrat peníze z účtu?" zeptala se mě manželka večer. Podíval jsem se na ni a rozhodl se být upřímný. "Zablokoval jsem ti přístup k mému účtu," odpověděl jsem klidně. "Ale proč?" zeptala se rozhořčeně. Do té doby byla zvyklá utrácet mé peníze bez jakýchkoli omezení. A mně to nevadilo, protože jsem stejně neměl za co utrácet.
"Protože v poslední době utrácíš až příliš," odpověděl jsem. V posledních týdnech začaly z mého účtu mizet velké částky. Když jsem zkontroloval výpisy, zjistil jsem, že platila restaurace, hotely a nákupy v drahých obchodech. Byly tam také výdaje za pronájem motorového člunu a letenky v první třídě. Ukázalo se, že mé těžce vydělané peníze šly na rozmary milence mé ženy.
"Z čeho mám žít?" zeptala se Marta. "Ty nebo tvůj milenec?" chtěl jsem říct, ale raději jsem se kousl do jazyka. "Máš práci," odpověděl jsem. Pak jsem dodal, že si určitě poradí.
Milenec ji opustil
Během následujících dnů se Marta několikrát pokusila přesvědčit mě, abych změnil své rozhodnutí. Já však zůstal neoblomný. Ačkoliv jsem Martu nemiloval a ani její aféra mě nijak zvlášť netrápila, nemohl jsem dovolit, aby za mé peníze podporovala svého milence. A její milenec - jak se ukázalo - nechtěl mít nic společného s ženou, která mu nemůže nabídnout odpovídající životní styl.
O několik dní později jsem našel Martu doma v slzách. "Stalo se něco?" zeptal jsem se. Obával jsem se o její rodiče. Měl jsem je opravdu rád.
"Ne," odpověděla rychle. Pak dodala, že si právě uvědomila, že ke mně stále něco cítí.
Zasmál jsem se. "Takže tě milenec opustil?" zeptal jsem se přímo. Nepřekvapilo mě to. Když jsem Martě přestal poskytovat peníze, ukázalo se, že její milovaný ji nemá tak rád...
Marta se na mě podívala a v jejích očích jsem viděl pravdu. Ale nelitoval jsem ji. Už před několika dny jsem se rozhodl pro rozvod.
"Je mi líto. Budeš si muset nějak poradit..." dodal jsem. Pak jsem zavolal Agátě a pozval ji na večeři. Souhlasila. A já cítil, že právě začíná nová kapitola mého života.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století
Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století
Související články
