Vladimíra (61): Studenti mi v práci komplikují život. Po jejich odchodu se snažím vrátit do firmy řád a pořádek

Náš pan ředitel uzavřel smlouvu s nedalekou zemědělskou školou, že naše firma poskytne praxi studentům závěrečných ročníků. Aby taky ne, když ředitelkou zemědělské školy je jeho manželka.

Mohlo by Vás zajímat:

Ester (38): Chtěla jsem manžela podpořit ve studiu angličtiny. Místo toho si našel zalíbení v lektorce

Problémy náš pan ředitel vidět nechce

Jsem přesvědčená o tom, že pan ředitel problém bagatelizuje. Nevěřím tomu, že nevidí, jaký chaos ve firmě praktikanti způsobí. Každý květen je náročný a ještě náročnější je červen, kdy dáváme do pořádku vzniklé škody a vracíme chod firmy do normálních kolejí. O všem je pan ředitel informován, ale stojí si za svým, že přeháníme.

Každý květen se v naší firmě vystřídá na praxi dvacet žáků posledního ročníku maturitního oboru administrativního směru. Jsme velká firma, která obchoduje s náhradními díly na veškerá osobní, nákladní i pracovní vozidla. Máme obrovské haly, kde máme tisíce kusů dílů. Každý kus má své místo a své označení, abychom věděli, v jakém regálu ho máme hledat.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (24): První stupeň základky byl jako noční můra, šikanovali mě a nikdo se mě nezastal. Jiná škola mě zachránila

Chaos a nepečlivost je studentům jedno

Studenti u nás na praxi zakládají díly do příslušného regálu při naskladnění. Nebo naopak vyskladňují zboží podle objednávky. To, jak zboží vyskladní je samozřejmě z naší strany pod kontrolou. Ale to, do jakého regálu zboží založí, tak to už není možné zkontrolovat. „Jano, podle objednávky jsi měla nachystat díl, který má na konci označení 08 a ty jsi do krabice dala díl s označením 09. Prosím, oprav to a žádám o větší pečlivost,“ důrazně jsem upozornila studentku na chybu.

A takto je to pokaždé. Ani jedna objednávka není ze strany žáků připravená správně. „Tak jsem se překoukla, paní mistrová, no,“ často slyším na vysvětlenou. Musím se celý květen obrnit velkou trpělivostí. Jelikož si neumím představit, že tyto děti budou za rok pracovat. Jejich pečlivost a smysl pro správně vykonanou práci je na bodu mrazu. Je jim to jedno. Z jejich pohledu o nic nejde.

Mohlo by Vás zajímat:

Honza (72): Spolužáci se vnučce posmívají, že nemá drahé a značkové věci. Přemýšlím, že si na školu došlápnu

Červen ve znamení odstraňování chyb

Po odchodu praktikantů ze škol se snažíme vrátit do firmy řád a pořádek. Když nalezneme špatně založený díl, házíme ho do košíku a na konci směny jej založíme správně. Žádný ze zaměstnanců nemá na konci směny prázdný košík. Všichni máme nálezy, hlavně v drobných kusech. Občas nalezneme i do nebe volající lajdáctví. Některý žák, kterému se nechtělo zakládat díly, tak celý pytel drobných dílů na roztřídění, schoval do regálu.

A pak se asi někde zašil a dělal, že dělá. Prakticky neustále něco opravujeme. Netvrdím, že občas neudělá chybu i někdo z nás, ale je znát, že po odchodu praktikantů vládne ve skladech nervozita, hádky mezi zaměstnanci a vysoké pracovní nasazení. Stěžujeme si panu řediteli, ale ten to slyšet nechce. Bohužel musím konstatovat, že z dvaceti žáků bych si do trvalého pracovního poměru vybrala tak maximálně tři. Ostatní jsou lajdáci.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (38): Můj muž opět vyšiloval kvůli vysvědčení. Přitom on na tom byl ve škole ještě hůř