Po letech náznaků přišla Vlaďka manželovi na milenku. Konfrontace vedla k rozvodu, ale jaký to bude mít dopad na její vztah s dcerami, opravdu nečekala.
Po 17 letech manželství se mi rozpadl svět. Tomáš byl vždy charismatický, oblíbený a měl pro každého úsměv. Navenek jsme vypadali jako ideální rodina. Dvě dcery, krásný dům, dovolené u moře, přátelé. Všechno to byla jen fasáda, která začala praskat, když jsem objevila první stopy Tomášovy nevěry.
Našla jsem v manželově mobilu důkaz o nevěře
Nejprve to byly maličkosti, kterých jsem si všimla. Zpožděné návraty z práce, náhlé služební cesty, vyhýbavé odpovědi na otázky. Nechtěla jsem být paranoidní, ale mé podezření rostlo. Až jednoho dne jsem našla manželův mobil, který si zapomněl doma. Zprávy od jiné ženy, intimní fotografie, vyznání lásky. V tu chvíli jsem věděla, že všechno, co jsem dosud považovala za jistotu, bylo jen iluzí.
Přemýšlela jsem, co dál. Srdce mi říkalo, ať to vyřeším v tichosti, ať se snažím udržet rodinu pohromadě, ale rozum mi napovídal něco jiného. Nakonec jsem se rozhodla, že mu vše řeknu a pokusíme se najít řešení. Ale když jsem ho konfrontovala, místo lítosti a snahy zachránit, co zbylo, mi oznámil, že odchází. K té ženě, která byla o 12 let mladší než já.
Dcery mě viní z tátova odchodu
Sotva jsem popadala dech. Naše dcery, patnáctiletá Tereza a třináctiletá Klára, to nesly špatně. Snažila jsem se jim být oporou, ale i ony byly zmatené. Čekala jsem, že časem pochopí, proč jsem musela situaci řešit tak, jak jsem ji řešila. Ale náš vztah se neustále zhoršoval. Jejich otec byl pryč, byly jsme jen spolu a všechny smutné a naštvané. Tereza se mnou skoro nemluvila a uzavřela se do sebe. Klára byla naopak agresivní, vyčítala mi každou drobnost, každé rozhodnutí. Bylo to, jako bych byla ta, kdo všechno zničil.
Všechno jsem byla ochotná a schopná vydržet, dokud se na mě Tereza v hádce neutrhla: „To je přesně ono. Kdybys nebyla takováhle, táta by si nikdy nenašel jinou ženskou a neodešel by." Klára ji podpořila a já zůstala stát jako opařená. Jak mohly něco takového říct? Proč mě viní? Jak je možné, že jsem se stala v jejich očích tím zloduchem?
Přemýšlím, jestli jsem se mohla zachovat jinak
Dlouhé noci jsem ležela v posteli a přemýšlela. Hledala jsem odpovědi. Co jsem udělala špatně? Mohla jsem něco udělat jinak? Možná kdybych se neptala, kdybych nepátrala, Tomáš by zůstal. Ale za jakou cenu? Možná jsem měla dělat, že jsem nic nevěděla, a udržet rodinu pohromadě, ale já ho přece nevyhnala.
Terezu jsem donutila se mi omluvit. Potřebovala ode mně zařídit nějaké věci do školy, a pokud by se mnou nemluvila, nešlo by to. Přesto mezi námi visí napětí a mluvíme spolu jen o logistice a základních věcech. Klára se na mě sotva podívá a vypadá, že v hlavě má jasno, že za všechno špatné v jejím životě můžu já.
Myslela jsem, že Tomášovi můžu vyčítat jen jeho nevěry a že nás opustil, ale teď ho nenávidím i za to, že mi zničil vztah s oběma dcerami. Jen kvůli tomu, že se nemohl udržet.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.