Vlastimil nechce slavit svůj svátek či narozeniny, a už vůbec nechápe, proč by měl slavit Den otců. Přijde mu, že tento svátek je vyroben uměle a jedná se o komerční záležitost. Své děti rád vychovává i bez oslav. Jenže jeho manželka si na oslavování čehokoliv potrpí a když Vlasta zapomene, je zle.
Letos jsem měl kliku, dva dny před MDŽ jsem svátek zaregistroval a manželce donesl květinu. Byla spokojená. A já měl dobrý pocit, že nebude doma dusno.
Není měsíc, abychom v naší rodině něco neslavili
To samé na Den matek. Opět klika. Otevřel jsem internet a zaregistroval nedělní svátek. Ráno jsem zajel do obchodního domu, pořídil květinu a pozval manželku na večeři. Opět výhra. I parádní sex byl. Takže za mě letos naprostá trefa do černého. Bohužel musím konstatovat, že když zapomenu, je to v naší rodině důvod k hádce. To na mě manželka dokáže utrápeně koukat i dva dny.
Manželka si na oslavách zakládá. Když někdo máme svátek či narozeniny, upeče pro nás dort, udělá chlebíčky a vyžaduje, abychom celé odpoledne strávili společně a povídali si. Vzpomínali na dovolené, na svatební den, na narození dětí, na humorné zážitky a já nevím co ještě. Někdy je to fajn, to přiznávám, ale máme dva puberťáky a za rok to za celou naší rodinu dělá osm oslav, kde se probírá stále to samé dokola. A to nebaví nikoho kromě manželky.
Každý máme nějakou povahu, manželka je slavící typ
Kdyby to končilo oslavou svátků či narozenin, tak to beru. Jenže my slavíme i jiné svátky. K MDŽ i den matek, den otců, den dětí, slavíme i podle manželky významné dny jako je první máj. To hledáme jako zběsilí po okolí rozkvetlou třešeň a jak ji nenajdeme, je zkažený den. Dokonce slavíme i americké svátky jako je Halloween a Díkuvzdání. Samozřejmostí jsou české svátky jako Velikonoce a Vánoce. Zkrátka několikrát za rok doma zakopávám o výzdobu.
Připadám si naprosto trapně, když mi manželka přeje ke Dni otců a děkuje mi za to, že jsem skvělý otec. A dostanu nějaké vtipné tričko s nápisem. Potom mi na příkaz manželky popřejí a poděkují naši puberťáci, kteří to samozřejmě neberou vážně a cukají jim koutky. Zkrátka manželka nás nutí dělat věci, které nám jsou k smíchu a vnímáme je jako zbytečnost.
Pro klid v rodině vydržím vše
Naštěstí oslava Dne otců má rychlý průběh a po slavnostním obědě je konec. Jsem propuštěn. Většinou jsem tak přejedený, že si jdu lehnout. Jako oslavenec do sebe musím nacpat šest knedlíků, pečenou krůtu a bílé zelí. Poděkuji za sváteční slavnostní oběd a manželka je spokojená. Mám hodnou manželku, jen má tuto drobnou vadu. Je slavící typ. Dá se to samozřejmě vydržet, obzvláště když se u toho dobře najím.
Ale běda mi, když na nějaký významný den zapomenu. To si dá manželka záležet, abych pochopil závažnost situace. A protože jsem pohodář a je mi tak nějak vše trochu jedno, tak výtky vydržím a doufám, že příští rok to vyjde lépe jak letos. Chápu, že naše problémy jsou maličkosti a v jiných rodinách se řeší opravdu závažné problémy, ale jen jsem se chtěl vypovídat, jak neškodně bláznivou manželku mám.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.