Vrtochy mladého krále Karla XII.: S oblibou týral zvířata a trápil služebnictvo, vše ale odčinil hrdinstvím v boji

Vláda švédského panovníka Karla XII. započala 5. dubna 1697. Na trůn byl dosazen velmi mlád. Co mohl lid od šestnáctiletého panovníka očekávat? Rozhodně ne ochotu starat se o státní záležitosti. Na scestí ho svedl jeho starší bratranec, kníže Fridrich Holštýnsko-Gottorpský. Spisovatel Bengt Liljegren v knize Karel XII. jejich vztah popisuje jako vzájemně se doplňující. Fridrich byl nebojácný a vynalézavý muž, který dokázal soutěživého a odhodlaného Karla přesvědčit prakticky k čemukoli.

Mohlo by Vás zajímat:

Vrtochy Alžběty I.: Rozmazlená britská královna dostala první náramkové hodinky na světě a psala si seznam, kdo jí co dal

Lov zvěře a týrání medvěda jako kratochvíle

Karel a Fridrich milovali lov. Ne vždy jim ale postačili losi v Djurgardenu. Raději se vyřádili v zahradách zámku Karlberg, kde naháněli vlky a medvědy. Nejvíce měl ale Karel rád medu holdující chlupáče. Jednoho z nich dokonce "pozval" na hostinu. Byl to zvláště krotký jedinec. O srpnovém večeru roku 1699 ho ládoval jídlem i pitím. Prakticky spořádal celý sud vína. S potěšením pak Karel sledoval, jak zvíře, vyděšené opilostí, vyskočilo z okna paláce na dvůr. Výsledkem byla zlomená páteř a smrt po třech útrpných dnech.

S královým svědomím to vůbec nehnulo. I nadále se oddával sadistickým hrátkám. Třeba lov v zámeckých sálech, kde účastníci používali jako zbraně sítě, oštěpy, kyje i vidle. Ale to byla stále nevinná zábava oproti snaze useknout teleti hlavu jedním tahem. Nařídili tak přivézt nejen mláďata skotu, ale také ovce a psy. A začalo se popravovat. Karel s Fridrichem se, zatímco tekla krev proudem, náramně bavili. A pod okny se vršila jedna hlava za druhou...

Mohlo by Vás zajímat:

Krutý osud malého prince Ludvíka: Celý život byl týraný, přesto přísnou maminku miloval a v cele jí na zeď nakreslil květinu

Terčem nejapných vtípků bylo i služebnictvo

Nejen zvířata se stala oběťmi "zábav" Karla a Fridricha. V květnu roku 1698 se bratranci vydali za plukovníkem Johanem Gabrielem Stenbockem. Jejich návštěva skončila rozbitými okny. Již předtím se mu ale posmívali a projevovali mu neúctu. Jednou mu prý vzali klobouk a vyhodili ho z okna. Později pro něj došli, byl ale roztrhaný na kousky. A co mohl v této chvíli plukovník udělat? Pouze se uklonit a poděkovat za jeho vrácení.

Terčem nejapných vtípků se stávalo také služebnictvo. Jeden z nich, Leonard Kagg, ve svém deníku popsal, jak mu král vyrazil z rukou tác s jídlem. Jindy zase jednoho mladého šlechtice trefila do oka pecka z třešně. A také se pořádaly soutěže v krájení jablek. Kdo prohrál, musel vypít sklenku vína s cukrem. Jindy zase přivedl na hostinu klisnu a nechal ji před zraky všech spářit s hřebcem. Jeho babička tehdy znechuceně odkráčela.

Mohlo by Vás zajímat:

Dvacetiminutový král: Ludvík XIX. si vládu moc neužil, navíc mu za to vyhubovala jeho manželka Marie Terezie Bourbonská

Okolí se ho snažilo usměrnit, často ale marně

Chování mladého panovníka se mnoha lidem nelíbilo. Generál Carl Gustaf Rehnsköld se ho dokonce snažil mu jeho mladické eskapády rozmluvit. Karel mu dal na oplátku ultimátum. Buď chce zůstat u dvora a bude mlčet, nebo by měl raději urychleně opustit Stockholm.

Král netoleroval kritiku od nikoho. Když ho člen královské rady Lars Wallenstedt upozornil na to, že se jeho poddaní bojí nočního hluku a mají strach, že by si mohl jejich král ublížit, Karel mu na to prý odpověděl následovně: "Děkuji za upozornění. Za to ti řeknu, co si o tobě myslí lid. Prý jsi největší budižkničemu ze všech a měl bych tě nechat pověsit na nejvyšším stromě ve Švédsku." Tolik ke Karlově vděčnosti a charakteru.

Mohlo by Vás zajímat:

Britský král Jiří VI.: Koktavému a ustrašenému panovníkovi pomohl až logoped

Z mladého hýska byl nakonec schopný vojevůdce

Karel XII. seděl na trůně až do listopadu roku 1718, během svého kralování ustál i pokus o sesazení. Při pochodu na Ukrajinu skončil dokonce na několik let v tureckém exilu, odkud prchl v utajení. Později vedl útok na Norsko, aby vyřadil ze hry dánského krále a mohl všechny síly soustředit na Rusko. To bylo jednou ze zemí, která se podílela na pokusu o jeho sesazení. Při obléhání norského Frederikshaldu v roce 1718 ale zahynul po zásahu kartáčovou střelou. Jeho oddaní vojáci ho pak přepravili zpět do vlasti, kde byl také pochován. Dožil se tedy 36 let a dokázal, že i v poměrně mladém věku může být člověk schopným panovníkem i vojevůdcem, nehledě na hříchy raného mládí.

Mohlo by Vás zajímat:

Syn Marie Antoinetty poltergeistem? Ludvík XVII. prý terorizoval rodinu v Londýně