Záhadný taneční mor: Masové šílenství odstartovala nenápadná počestná žena. Nekontrolovatelným křepčením ji prý potrestal svatý Vít

První obětí se stala počestná Frau Troffea, která se začala vlnit do neslyšitelného rytmu celé hodiny, až se zhroutila v křečích na zem. Následující den se situace opakovala. Byla jako v transu. Ostatní ji začali brzy následovat. Nakonec se na nedobrovolné taneční párty potilo 400 lidí. "Ďábelské vrtochy" je nepustily dlouhé dva měsíce.

Mohlo by Vás zajímat:

Mor ve středověku: Mezi doporučenými léky byly drcené smaragdy, hnis z ran nakažených a vlastní moč

Taneční mor v roce 1518

Ačkoli historické záznamy o tanečním moru nejsou zrovna nejpreciznější, poskytují nám i tak dostatečně výmluvný pohled na tuto neobvyklou epidemii. Frau Troffea, coby první oběť, či pacient nula, upadla v důsledku absolutního vyčerpání, do hlubokého spánku. Jenomže další den ji to nutilo znovu křepčit. Nehledě na to, že měla nohy plné krvavých puchýřů.

Přihlížející si nevěděli rady. Tančila bez zjevné příčiny. To muselo být jednoznačně dílo ďáblovo! Zhřešila, a tak ji za trest ovládly temné síly. Jiní zase tvrdili, že jde o boží zásah. Místní totiž v této oblasti věřili v tradici, že sicilský světec Vít zde prokleje taneční mánií každého hříšníka, který vyvolá svým konáním jeho spravedlivý hněv.

Po několika dnech nepřetržitého tance byla žena převezena do jakési svatyně v horách, kde měla dojít nápravy. Jenže, když se lidé vrátili do města, viděli, jak šílenství zachvátilo další spoluobčany. Na samotném vrcholu epidemie umíralo denně 15 lidí, buď na infarkt, mrtvici anebo vyčerpání.

Mohlo by Vás zajímat:

Vatikán versus kočky: Papežové je považovali za ztělesnění Ďábla, mohly prý i za dýmějový mor

Mýtus versus skutečnost

Abychom zjistili věrohodnost tanečního moru, je důležité oddělit historická fakta od informací takzvaně z doslechu. Současní badatelé tvrdí, že existuje dostatek literatury věnující se tomuto jevu, která zároveň dokazuje, že šlo o skutečnou událost. Tanec svatého Víta odborníci poprvé objevili díky dobovým záznamům. Mezi ně patří i zpráva lékaře Paracelsa, který Štrasburk navštívil po osmi letech od těchto událostí. Vše, co se dozvěděl, zapsal do svého Opus Paramirum. Kromě toho se našly četné zmínky o moru v městském archivu.

V kronice Štrasburku je také uvedeno, že radní došli k následujícímu závěru: Lidé tančili kvůli přehřátí krve v mozku. Lék? Tančit dál, však oni se jednou unaví. Poskytli jim tak k tanci potřebné prostory, obstarali hudebníky a najali siláky, kteří zvedali zmožené lidi ze země a nutili je k dalšímu pohybu. Pokud se někdo ve svalových křečích svíjel na podlaze, znamenalo to, že mu ještě nějaká energie zbyla a ta musí bezpodmínečně ven.

Když to jaksi nezabíralo, radní otočili a zakázali veškerý tanec. Ty největší zarputilce odvedli do jeskynní svatyně v kopcích, která byla věnována právě svatému Vítovi. Tam tanečníkům nasadili červené boty a přikázali jim, aby následovali dřevěnou figurku světce. A hle, šílenství do dvou týdnů údajně pominulo.

Mohlo by Vás zajímat:

Malomocní ve středověku: Žili v klidu a pěstovali zeleninu, pak ale lepru vystřídal mor

Proč došlo k tanečnímu moru?

O pět století později si historici stále nejsou jisti, co způsobilo taneční mor v roce 1518. Moderní verze vysvětlení se různí. Buď tanečníci trpěli otravou z psychotropní plísně zvané námel, která roste na vlhkých stéblech žita a může produkovat chemickou látku podobnou LSD, nebo šlo o masovou hysterii. Ta mohla být vyvolaná těžkými životními podmínkami jako extrémní chudoba, nemoci a hladovění. U tanečníků se tak třeba vyvinula ze stresu psychóza. Nejvíce odborníků se ale kloní k tomu, že šlo opravdu o masovou hysterii. Pokud ano, je děsivé a zároveň fascinující, co dokáže lidská mysl.

Mohlo by Vás zajímat:

První velká epidemie: Justiniánský mor decimoval Evropu, mrtví leželi na ulicích