Herečka Jaroslava Stránská (53) je dobře známá ze slavného Discopříběhu, kde si zahrála kadeřnici Jitku. Od podzimu ji budeme moci opět vídat na televizní obrazovce, a to v závěrečné čtvrté řadě oblíbeného krimiseriálu Policie Modrava. Jak to dělá, že po padesátce vypadá na třicet? Podle toho, co sdělila magazínu Lifee.cz, zkrášlovacími zákroky to není...
Herečka si nemyslí, že by objevila elixír mládí, a dokonce kriticky přiznává, že po padesátce jdou kila nahoru. Půst nebo dieta ovšem u ní nepřicházejí v úvahu. „To bych umřela, já hrozně ráda jím! Jídlo je pro mě alfa a omega, ono to také podle toho vypadá, nebudeme se tvářit, že ne. Proto jsem dnes oblékla takové hezké volné šatičky, tam se všechno schová," ukazuje na modré šaty, které oblékla na tiskovou konferenci k seriálu Policie Modrava.
„Netěším se na podzim a na zimu, až si budu brát džíny a bude z nich všechno přetékat," dodává herečka, která v 90. letech nedala spát početnému mužskému publiku. Jaroslava Stránská dnes ale tvrdí, že se o sebe nestará víc než jiné ženy "z lidu". „Dobarvím si šediny, protože vlasy si dělám sama, a namaluju se. Rozhodně nejsem příznivec žádných plastických operací, to ne," kroutí hlavou.
O Policii Modrava
Na televizní obrazovky zanedlouho vstoupí čtvrtá série Policie Modrava. Na co se mohou diváci tentokrát těšit?
Doufám, že splníme očekávání. Diváci mi dokonce sami píšou, že už se moc těší a že je to jeden z nejlepších seriálů, který televize vysílá. A já jsem za to moc ráda.
Co je pro vás nejdůležitější, když točíte podobný projekt?
Určitě režisér. Zázemí je na té Šumavě všelijaké, občas nemáme ani ty karavany, je nám zima a často také prší. Hotely jsou na Srní obyčejné, vybudované za dob komunismu, ale je to hezky domácí. Nikdo z nás nebyl natolik náročný, že by mu to vadilo. Pohodlí snad máme všichni doma a tohle byl takový tábor, ovšem s pracovním nasazením.
Vy sama jste v osobním životě dobrodružný typ?
Ano! Nedávno jsem se vrátila z Beskyd, byla jsem také na Šumavě, jezdili jsme na kolech a klidně přespím i pod stanem. Nejsem v tomto směru choulostivá.
O divokých devadesátkách
Jak se o sebe staráte? Od dob Discopříběhu vypadáte pořád báječně.
Nestarám se o sebe víc, než běžné normální ženy. Dobarvím si šediny, protože vlasy si dělám sama, a namaluju se. Rozhodně nejsem příznivec žádných plastických operací, to ne.
Celebrity hodně sází třeba na moderní metody půstu.
Tak to ne, to bych umřela, já hrozně ráda jím. Jídlo je pro mě alfa a omega, ono to také podle toho vypadá, nebudeme se tvářit, že ne. Proto jsem dnes oblékla takové hezké volné šatičky, tam se to všechno schová. Ale netěším se na podzim a na zimu, až si budu brát džíny a bude z nich všechno přetékat.
Dnes se hodně vzpomínalo a tiskovou konferenci dokonce navštívil Sagvan Tofi. Jak na tu dobu vzpomínáte vy? Co třeba ta zmiňovaná 90. léta?
Vzpomínám na to moc hezky. Zaprvé - byla jsem mladá. Chodili jsme tancovat, blbnuli jsme, dělali jsme hodně průšvihů. Na druhé straně si nemyslím, že by to bylo tak divoké, jak nám to dnes prezentují média.
O veletočích v začátcích kariéry
Jaká byla v té době vaše cesta k herectví?
Bylo to náhoda. U nás na vesnici, u babičky, mě oslovila jedna producentka a scenáristka. Bylo mi 8 let. Zeptali se mě, jestli bych nechtěla přijít na konkurz na nějaký dětský pořad. Vyhrála jsem ho a od té doby jsem natáčela. Ve 14 letech jsem se rozhodla, že půjdu na konzervatoř, což bylo také těžké. Vůbec jsem netušila, co je k tomu potřeba.
Jak to dopadlo?
Doporučili mi paní Blanku Bohdanovou, která mi řekla, že nemá čas, ale podívá se na mě. Říkala: „Hele, nemám čas, ale nechám si tě!" Původně jsem chtěla dělat balet - chodila jsem tam 9 let a milovala jsem tanec. Dnes jsem ráda, že to nevyšlo. Člověk v mém věku už se moc hýbat nemůže, proto je rád, že hraje.
Ozývají se teď díky Modravě také produkce z jiných projektů?
Já to mám asi zakleté. Občas natočím nějakou epizodku na jiné televizi, druhým rokem také dělám moderátorku Loskutákovi a jezdím s divadlem.
Měla byste nějakou radu pro začínající herečky?
Měla! Hodně hereček, které jsem potkala, to chtějí dělat hlavně proto, aby byly slavné a měly peníze. Když nebudete mít štěstí, peníze mít rozhodně nebudete - z divadla opravdu nezbohatnete. Tohle povolání se musí dělat s láskou, jinak je to hrozně vidět.