Houslistka Markéta Muzikářová (48) si před pár dny prošla nepříjemným zážitkem, když se její desetiletý syn Nicolas ošklivě zranil na koloběžce. Máma tří dětí v rozhovoru pro Lifee.cz popsala, jak se chlapci aktuálně daří a jak celou situaci její rodina prožívá. Nejde totiž o první vážné zranění, které Nicolas v posledních letech prodělal.
Houslistka Markéta Muzikářová děkovala před pár dny rychlé záchranné službě, která k jejímu synovi vyjela. Prostřednictvím sociálních sítí také nabádá všechny rodiče k větší obezřetnosti. „Je mi jasné, že k takovým případům jezdíte pořád, ale pro mě to byl šok vidět syna s krví ležet na zemi. Naštěstí to odnesla ,jen' zlomená ruka, 2 stehy na čele a pár škrábanců a podlitin. A pěknej šok. Na obou stranách," vzkázala přes sociální sítě.
Už v létě 2018 přitom prodělal Markétin syn vážné popáleniny, když na něj cizí žena omylem vylila vroucí polévku. „Myslela jsem, že po těch popáleninách už má Nicolas vybráno, ale evidentně ,furt něco'. Čím víc dětí, tím víc radosti. A starostí," říká houslistka, která má doma ještě dceru Victorii (6) a syna Maxe (9 měsíců).
Jak sis užila středeční módní přehlídku, kde jsi hrála?
Byla krásná, moc hezky se mi hrálo. Šaty byly krásné a kolegyně výborné, skvěle si na moji hudbu zatancovaly. To mě pobavilo, přehlídka byla díky tomu velice osobitá.
Byla jsi ty sama někdy modelkou?
Byla. Jiným návrhářům už jsem přehlídky šla. Vždy jsem tedy byla za houslistku, ale zároveň jsem vynesla jejich šaty. A musím přiznat, že ten pověstný catwalk není vůbec sranda. Dnes jsem byla ráda, že nemusím a můžu jen hrát.
Po třech dětech máš skvělou postavu. Slyšela jsem, že držíš nějakou dietu.
Já po porodu hodně rychle zhubla a potom jsem začala rychle přibírat, což se mi předtím nestalo. Proto jsem vyhlásila pro své fanoušky výzvu, že budeme společně hubnout pět kilo. Začala jsem po deseti letech chodit do posilovny. Za celou dobu, co mám děti, jsem do posilovny nešla. Dala jsem si závazek, že do Vánoc zhubnu. Zhubla jsem, ale po Vánocích jsem zase přibrala. Hlavně jsem byla na dovolené, bude to částečně i tím. Je to se mnou pořád nahoru a dolů. Ženská se zkrátka pořád musí hlídat. Říká se, že to s věkem přichází a je to tak!
Takže?
Takže si teď dávám pozor na figuru, na jídlo... Na druhé straně když v noci přijedu po koncertu s kapelou Inflagranti, dám si klidně i ve dvě ráno celý balíček chipsů. Není to se mnou až tak žhavé.
Před pár dny se tvému synovi stala nehoda. Už jste všichni zdravotně v pořádku?
Je to tak, syn si v sobotu zlomil ruku - velice nečekaně, opravdu jsem to neměli v plánu. Bylo to dost hrozné. Hlavně proto, že jel na koloběžce a já byla dost proti tomu, aby na ní jezdil. Dostal ji, vyjel si na ní a velice záhy se ukázalo, že jsem měla pravdu.
Jaké byly následky?
Museli mu tu ruku v narkóze rovnat. Má ji zlomenou nadvakrát. Já nevím, jestli tyhle okolnosti nějak přitahujeme... Člověk, když má hodně dětí, tak se mu pořád něco děje.
Jsi už psychicky odolnější?
Teď mě to nějak zasáhlo, protože zlomeninu ještě nikdo v rodině nemáme. Já si to vždycky představím na sobě, že se mi něco stane - toužila jsem být houslistkou. On naštěstí nechce být klavírista, byť na ten klavír hraje. Teď bude pochopitelně čtvrt roku bez hraní. Je to hloupé, no. On zase hodně sportuje, takže bude bez pohybu. Každé podobné zranění je pro vývoj dítěte špatné. Jsem z toho špatná, ale asi bych to neměla říkat. Není to sranda, protože s každou podobnou událostí má člověk větší strach, co se stane příště. A strach má i on, je to na něm hrozně vidět. Je to pět dní a je pořád špatný. Už chápe, co se stalo. Vidím, že na jedné straně získává zodpovědnost, ale na druhé mu to brání v rozletu. Už má strach. Jedno zranění už si v minulosti prodělal a teď je to podruhé.
Máš nějakou radu pro rodiče, kteří jsou v podobné situaci?
Já jsem ten poslední, kdo by někomu měl a chtěl radit. Horko těžko všechno s prací zvládám. Všechno lepím ad hoc, jak jen to jde. To mi vždycky můj muž vyčítá, že nic pořádně nenaplánuji a jen všechno vykrývám. Je to častá vlastnost nás umělců. Jak to cítíme, tak reagujeme. Každý ať si to dělá, jak chce. Nemyslím, že mám patent na rozum. Nechtěla bych nikomu radit, protože já sama nemám ráda, když mi někdo radí - viz když mi bylo 46 a měla jsem rodit. Dneska bych možná řekla - hele, možná jste měli pravdu. Je to docela namáhavé. Ale ne, zase bude líp, jen z toho teď všichni máme špatnou náladu.