Představitelka svérázné princezny Angelíny z pohádky S čerty nejsou žerty Dana Bartůňková (65) dostala svou nejslavnější roli proto, že nebyla tuctová. Režisér si přál princeznu, která umí být hubatá a temperamentní, což Dana při konkurzu předvedla na výbornou. Jak se Angelíně daří dnes?
Herečka a režisérka Dana Bartůňková se v talk show Na kafeečko svěřila, že za svoji nejznámější filmovou roli dostala v roce 1985 poměrně vysoký honorář. „Myslím, že tenkrát to bylo asi dvanáct tisíc, což bylo na tu dobu dost peněz. Já sama dnes radím mladým hercům, ať v dotaznících tvrdí, že všechno umí. Jezdit na koni, šermovat nebo třeba německy," směje se Dana, která se věnuje divadlu a také výuce mladých herců.
Princezna Angelína se objevila i v Kameňáku
Na to, že se stala jednou z nejznámějších českých princezen, je sympatická černovláska hrdá. „Jako je romantická Popelka, kterou všichni milují, tak kontra k ní je právě tahle pohádka S čerty nejsou žerty, která je bláznivá a vtipná. Tady je to prostě tím, jaký se sešel tým. Někdy si po přečtení scénáře člověk řekne, tak tohle je kravina, to dělat nebudu, a nakonec z toho může vzniknout nádherný film," míní Bartůňková, kterou naposledy oslovil Zdeněk Troška, aby si zahrála v jeho Vánočním Kameňáku.
Dana Bartůňková předčila Patrasovou i Adamovskou
Natáčení pohádky S čerty nejsou žerty Daně změnilo život. O roli se přitom ucházela docela obyčejně - na konkurzu. Příliš nadějí si však nedávala. „Tam už tenkrát byly takové dětské hvězdy, jako Dáda Patrasová, Ivana Andrlová nebo Zlata Adamovská, takže jsem byla v šoku, že vybrali mě," přiznala Bartůňková své divadelní kolegyni Milušce Bittnerové.
Den, který jí změnil život, si dodnes pamatuje. „Tenkrát jsem ležela v posteli a zazvonil mi telefon, byl pátek půl deváté ráno a volali mi, že jsem dostala roli Angelíny. Držela jsem v ruce sluchátko od pevné linky a nevěřila. ,Cože? Proč?'" vzpomíná uhrančivá černovláska.
Princezna Angelína je temperamentní a ukecaná
Faktorem, který byl pro režiséra pohádky Hynka Bočana tenkrát rozhodující, byl hereččin temperament. Princezna Angelína měla být všechno možné, jen ne tuctová a prvoplánově krásná. „Bylo mi vysvětleno, že potřebují temperamentní, ukecanou a ráznou herečku a že já se jim líbila. Stejně jsem jim ale oponovala, že tam byly hezčí a známější herečky," krčí rameny Bartůňková.
Režiséra tenkrát Dana zaujala svou bezprostředností. „Stála tam spousta lidí a já k nim šla. Bohužel jsem však zakopla o kabely, a jak jsem padala, tak jsem zakřičela něco jako do pr*ele. Najednou všichni ztichli," popisuje Bartůňková zásadní moment své kariéry, „já na hlavě tu načančanou princeznu a řvu tohle. Myslela jsem, že budu hrát tak maximálně uklízečku, ale režisér se na mě usmál a řekl, ať to jdu zkusit."
Milovali ji Vaculík, Tofi i Kemr
Málokdo přitom ví, že v pohádce, kterou původně napsala Božena Němcová, byla princezna Angelína hodné a milé děvče. Režisér Hynek Bočan ale rozhodl jinak, zřejmě pod vlivem zjevení energické Bartůňkové, která na škole mimo jiné učarovala i Sagvanovi Tofimu nebo Lukáši Vaculíkovi.
Dana Bartůňková vzpomíná především na to, jakou školu jí dal během natáčení pohádky kolega Josef Kemr. „Pan Kemr, který asi dva nebo tři roky po natáčení zemřel, jak ten přemýšlel a mluvil! Vždycky si mě tak chytl a říkal, že jsem ještě takový potěr, a udílel mi cenné rady. Totéž dělal i režisér Hynek Bočan, takže jsem se snažila si od obou pánů vzít to nejlepší," říká herečka.