
Adéla je unavená ze svého manžela Patrika. Na muže má netradiční vlastnost. Velmi rád připomíná staré křivdy. A jejich seznam je každým rokem delší a delší...
Děsím se stáří po boku svého manžela Patrika. Jestli to takto půjde dál, v důchodu strávím celé odpoledne posloucháním, čím jsem mu v životě ublížila. Patrik si totiž libuje ve vyčítání.
Sloní paměť mého muže je nesnesitelná
Po boku svého manžela jsem zjistila, jak skvělá povaha mi byla dána do vínku. Zastávám názor, že je dobré problém rozebrat, vyřešit, vzít si nějaké ponaučení a nadobro ho vymazat. Dalo by se říci, že mám mužský mozek. Jsem racionálně uvažující a nerada dělám z komára velblouda. Nejsem teatrální a nesnažím se druhého uvádět do úzkých.
Pokud mi někdo ublíží, dokážu mu z plných plic vynadat. Dokážu se pohádat i bojovat za pravdu. Ale jen do určité míry. Podle závažnosti problému. A když je po všem, nikdy nic z minulosti nevytahuji. Bohužel jsem se zamilovala do muže, který při každé hádce vede dlouhý monolog plný výčitek. Patrik si totiž pamatuje křivdy chronologicky za sebou a pěkně mi je při každé hádce vyjmenuje. A jelikož mi manžel vyčítá i blbosti, je to pěkně dlouhý seznam.
Mužům ženské vlastnosti nesluší
„A už na první schůzce jsi mi ublížila. Dala jsi mi pusu na tvář. Ranilo mě to. Nonverbální důkaz toho, že sis držela odstup. Já do toho šel na plný plyn. Na svatbě jsi zase měla takový divný výraz při obřadu. Máme to na videu a musíme se na to dívat do konce života. A tenkrát, jak ses zdržela s kamarádkami a nedala mi vědět, to jsi mě pořádně naštvala. Nebo jak ses opila a pozvracela koberec. To bylo nechutný. Nebo tenkrát ta hádka, kdy jsi mě nepodržela před rodinou. To ti nikdy nezapomenu,“ začal i včera manžel Patrik svůj výčet. Znám ho už skoro nazpaměť.
Jsou to deset let staré křivdy. Bezvýznamné. Když mi Patrik něco provede, tak si pokaždé přísahám, že si to zapamatuji a budu mu i já umět argumentovat, že není bez chyby. Jenže jako vždy to zapomenu. Moje hlava je tak nastavená. Nepodstatné a staré věci vymaže. A nahradí něčím, co je aktuální nebo co je nutné k životu. Nezatěžuji se něčím, co bylo. Na svět se snažím dívat pozitivně.
Manžel ze mě před okolím dělá nesnesitelnou osobu
Když máme hezké období, je můj manžel milionový. Je to skvělý manžel, je skvělý otec našich dětí i skvělý parťák pro život. Ale jen do doby, než vznikne nějaký zádrhel. Něco, co je potřeba vyřešit. Nebo něco, co raní jeho citlivou duši. To je pro Patrika důvod, aby přestal komunikovat. Uzavře se do sebe a já vím, že v sobě svádí boj. Přemýšlí, zda mi odpustí nebo zda moje slova už byla příliš a ranila ho. Většinou vše vyhodnotí, že jsem mu ublížila a začne mi vysvětlovat své pocity.
Takže než se dostaneme k řešení samotného problému, musím ustát jeho monolog o křivdách. Začátek monologu se datuje mínus deset let a končí u předposlední křivdy. Potom manžel podrobně rozebere poslední svůj pocit a až potom se dostaneme k řešení toho, kvůli čemu to vzniklo.
Takže naposledy jsem si dovolila Patrika upozornit, že já jsem si pro sebe už pěkně dlouho nic nekoupila a on si za poslední dva měsíce nakoupil sportovní potřeby za osm tisíc ze společného účtu bez mého vědomí. Řekla jsem to slušně. Jenže manželovi se zdá, že mu jeho koníček nepřeji a byla jsem příliš ostrá ve sdělení. Začínám si myslet, že jeho chování je geniální strategie. Než dokončí svůj monolog, jsem bez energie a nemám sílu dál řešit peníze.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.