Agáta (57): Když jsem byla po operaci, snacha mi vůbec nepomáhala. Navíc z mého syna udělala paroháče

"Nemám ponětí, co mě to napadlo, když jsem souhlasila s tím, aby u nás bydleli,“ svěřila jsem se kamarádce, když ke mně přišla na návštěvu i s vnukem.

„Varovala jsem tě, že to není dobrý nápad,“ povzdechla si.

„Co jsem měla dělat? Syn prostě přišel a řekl, že u nás musí zůstat pár měsíců, protože Marta ztratila práci, mají finanční potíže a...“

„A už je to pět let,“ přerušila mě.

Mohlo by Vás zajímat:

Nora (62): Těšila jsem se na vnouče. Pak mi snacha řekla, že chodím na návštěvy až moc často

Syn bydlí u nás i s manželkou

Můj syn Michal (33) a jeho manželka Marta (32) plánovali zůstat u nás asi půl roku. Jenže ona si nemohla najít nic, co by jí zajistilo stabilní příjem. A z šesti měsíců se stalo pět let.

Snacha vstávala kolem poledne, ani se neobtěžovala ustlat postel. Po pozdní snídani opět zmizela ve svém pokoji.

Přemýšlela jsem nad tím, co tam celé dny dělá. Několikrát jsem se snažila s ní mluvit, bez nějakých obvinění a klidně. Ale bylo to jako mluvit do zdi. Když byl Michal doma, alespoň předstírala, že něco dělá, ale jakmile odešel do práce, nehnula ani prstem.

Je mi 57 let, ale kvůli svému zdravotnímu stavu už jsem v důchodu. Neměla bych dělat spoustu věcí, které jsou součástí mého denního režimu. Doktoři jsou překvapení, že vůbec chodím, ale navzdory bolesti se nevzdávám a snažím se to zvládnout. Uklízím dům, vařím, chodím na procházky. Dělám to, protože chci zůstat fyzicky fit.

Proto je pro mě ještě těžší pochopit, jak mladá žena může dobrovolně sedět celé roky doma a nic nedělat. Takový život by mě rychle omrzel.

Mohlo by Vás zajímat:

Halina (55): Marně čekám na vnoučata. Určitě za to může snacha, je bezohledná kariéristka

Nelíbilo se mi to

Plat mého syna je průměrný. Když Marta přišla o místo v kanceláři, rozhodli se odstěhovat z pronajaté garsonky a bydlet u nás. Máme s manželem dům na předměstí a velkou zahradu.

Neobávala jsem se o nedostatek místa. Spíše jsem měla obavy, že s Martou se něco děje. Mladý a energický člověk by neměl být zavřený doma. Nechtěla jsem se vměšovat do jejich záležitostí, ale nemohla jsem jen tak přihlížet tomuto podivnému chování.

Když jsem se pokusila probrat s Michalem své obavy, reagoval podrážděně. Vyslechla jsem si různá absurdní obvinění. Že žárlím na svou snachu, že ji omezuji a pletu se do jejich záležitostí. Nejhorší bylo, že můj manžel souhlasil s Michalem.

Přemýšlela jsem nad tím. Co když má pravdu? Možná bych se tím opravdu neměla tak zabývat. Marta je dospělá osoba. A pokud je můj syn s takovým životem spokojený, možná by to tak mělo zůstat.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (66): Snacha mi dala návod, jak se starat o vnučku. Přeci mě nebude poučovat, vychovala jsem tři děti

Nebylo to od ní hezké

Když jsem musela jít do nemocnice na operaci kolena, můj manžel mě navštěvoval každý den. Po operaci mě čekala rehabilitace, pak jsem konečně mohla jít domů. Měla jsem problémy s pohybem a potřebovala jsem pomoc. Můj syn a manžel dospěli k závěru, že nemá smysl najímat někoho, když je Marta doma. Ale ona se nechtěla starat o „invalidu“. Ani se neobtěžovala přinést mi sklenici vody. Řekla, že je mladá a nechce se dívat na nemocného člověka.

Cítila jsem se hrozně. Manžel mi dříve nevěřil. Myslel si, že přeháním a na Martu žárlím, protože mi vzala mého jediného syna. Ale to nebyla pravda.

Nyní se i Michal cítil nesvůj kvůli jejímu chování. Viděla jsem, že se stydí.

„Nedělej si s tím starosti,“ zlehčovala jsem to, i když jsem stále cítila bolest. A cítím ji dodnes. Marta neublížila jen mně, ale i mým blízkým.

Jednoho dne totiž řekla, že už to nevydrží. Prohlásila, že na internetu poznala zajímavého muže, který jí dá všechno, co potřebuje. Tak vyšlo najevo, čím se zabývala celé dny. Seděla u počítače a hledala novou známost.

Michal byl v šoku, mně bylo do breku, když mě snacha nazvala hloupou babou. Pak zasáhl manžel. Důrazně jí nařídil, aby se okamžitě odstěhovala z našeho domu.

„Jsi teď šťastná?“ křičela na mě, když odcházela. „Intrikovala jsi proti mně a dosáhla jsi svého! Teď jsem ta špatná já, ty jsi vzorem ctnosti. Vaření a uklízení mě nebaví. Co s tím nadělám? Jsem na to příliš chytrá! Práce je taky naprostá ztráta času!“

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (59): Snacha neumí rodině připravit hezké Velikonoce. Zaskočilo mě, že mazanec koupila v obchodě

Je mi líto mého syna

Nějak se vyrovnám s těmi nadávkami, ale mrzí mě, že můj syn má zlomené srdce. Kamarádka mě jemně pohladila po ruce. Řekla, že její mladší dcera se také rozvádí.

„To je prokletí dnešní doby. Manželé se honí za penězi, nemají na sebe čas, nemluví spolu. Pořád někam spěchají...“ pronesla smutně. Vím, že to na ni hodně dolehlo. Zejména proto, že má malého vnuka, který nechápe, co se to vlastně děje.

Role se obrátily – teď jsem to já, kdo dodává útěchu kamarádce. Ujišťuji ji, že to bude v pořádku. Její vnuk to zvládne. Tiše popíjíme kávu, zatímco si malý hraje s autíčky na koberci.

„Snila jsem o tom, že budu mít vlastní vnouče,“ přiznávám se slzami v očích.

„Michal si určitě najde hodnou ženu,“ povzbudila mě kamarádka.

„Doufejme, že naše děti jednou najdou skutečné štěstí,“ pokusila jsem se o úsměv.

Pak se Michal vrátil z práce. Když spatřil kamarádčina vnuka, obličej se mu rozjasnil. Nemá to lehké, protože rozvod ještě probíhá. Ale ten malý klučina ho přivedl na jiné myšlenky. Sedl si k němu na koberec a společně si hrají s autíčky. Na tváři má úsměv, který jsem už dlouho neviděla. Začínám doufat, že to špatné už má za sebou...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Květa (65): Snacha mě nazvala babičkou na baterky. Asi zapomněla, co všechno jsem pro ni dělala

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.