Syn Barbory se rozvedl. Z manželství má dceru Ivanku. Za krátkou dobu se syn Marek znovu oženil a přivítali s manželkou na světě dvě děti. Barbora vnímá, jak si rodiče přehazují dceru Ivanku jako horký brambor. Malá slečna skutečnost moc dobře vnímá.
Slova mé prvorozené vnučky mě bolí. Drásají mou duši. Hlavně proto, že vím, že ta malá sedmiletá slečna má pravdu. Ač se jí snažím zahrnovat láskou, moc dobře vnímá, jak si jí rodiče přehazují jako horký brambor.
První manželství se nevydařilo, to se stává
Manželství mého syna Marka bylo divoké. Už od začátku jsem věděla, že to celé špatně skončí. Syn se snachou spolu nekomunikovali v dobrém. V jejich přítomnosti mi nebylo dobře. Byla tam negativní energie. Jejich slovní přestřelky nebyly láskyplné, naopak jako by se snažili mezi sebou soutěžit a občas se i pořádně urazit. Do této vztahové patálie se jim narodila dcera Ivanka. Když jí byly dva roky, syn se rozvedl. Každý druhý víkend trávil s dcerou Ivankou u nás. A my se o vnučku starali.
S Ivankou jsem si vytvořila krásný láskyplný vztah. Ivanka je milá holčička. Klidná, chápavá a hodná. Synův rozvod byl bouřlivý a o to více mě překvapilo, že nám v brzké době představil novou partnerku Karin. Ani ne rok po seznámení se mladí vzali. A v dalším roce přivítali na svět syna Bohdana. K mému překvapení se vdala i bývalá snacha a o několik měsíců později se i jí narodilo miminko. Ivanka tak během jediného roku měla o dva nevlastní sourozence navíc. Za dva roky se synovi narodil další syn. A od začátku Ivanka pocítila nepříjemnou skutečnost. Byla jaksi v nových rodinách navíc.
Bolestná slova vnučky mě psychicky ničí
Ivanka o svých nových sourozencích mluví hezky. Mluví hezky i o dcerách nevlastního otce, které má z prvního manželství. Ivanka zkrátka za krátkou dobu skočila z pozice jedináčka do holčičky, která má čtyři nevlastní sourozence ve svém okolí a teď už pět. Zvládla to bezvadně, ostatně jí k tomu pomohla její přizpůsobivá povaha. Jen si občas stěžovala na dcery od nevlastního otce, že jí zničily nějakou hračku. Ale z této informace si nic nedělám, to hodnotím jako běžné dětské šarvátky.
Bohužel Ivanka mi povídá i jiné věci a ty mě tíží. Leží mi na hrudi jako těžký balvan. "Babičko, já si připadám navíc. Nikdo mě nechce. Všichni mě někam strkají," plakala mi Ivanka nedávno o našem společném víkendu. Snažila jsem se jí uklidnit, že to není pravda, že jí mají všichni rádi. Ale ve skrytu duše vím, že ta malá slečna má pravdu. Že ten její pocit se zakládá na správných dedukcích. Ivanka i přes svůj nízký věk zcela přesně zmapovala svůj život. S dědečkem se jí snažíme rozmazlovat a neustále jí říkáme, že jí máme rádi, ale to nestačí. Děti potřebují stabilní rodinné zázemí.
Krutá pravda je zátěží v naší rodině
Od Ivanky vím, že když je s maminkou, často jí odkládá u babičky. Z družiny Ivanku vyzvedává babička a Ivanka u ní občas v pracovní den přespí. U babičky je Ivanka i dva víkendy v měsíci. Z toho vyplývá, že Ivanka není se svými rodiči ani jeden víkend. Občas se stane, že jede s maminkou na víkendový pobyt nebo na dovolenou. Na dovolenou jezdí i s tatínkem. Nechci soudit bývalou snachu, vím, že život je složitý. Ale negativně na mě působí, že Ivanku upozadila a vyčleňuje ji ze své současné rodiny.
To samé mi vadí na současné snaše. Když začala chodit se synem Markem, věděla, že má dceru z předešlého manželství. A přesto se vůbec nesnažila s Ivankou nějaký vztah navázat. Dopustila, aby syn Ivanku u nás odkládal. A potom, co se jim narodily postupem času dvě děti, snacha otevřeně říká, že nemá sílu, aby ještě hlídala Ivanku. Nepřeje si, aby syn Marek Ivanku na víkendy bral domů. Takže syn přijede k nám na víkend a přijede buď celá rodina s tím, že já se starám o Ivanku. Nebo přijede syn se všemi dětmi a snacha zůstane sama doma. Radši do toho nemluvím, syna situace jistě trápí, ale je to pro mě velmi bolestné.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.