Dana (45): Dcera otěhotněla ve dvaceti a chce, abych šla na mateřskou dovolenou. Vím, že to bude nad mé síly

Mám jedinou dceru Blanku. Nikdy s ní nebyly problémy. Dobře se učila, doma pomáhala a měla jednoho kluka, se kterým začala chodit až v posledním ročníku střední školy. A to byla asi chyba.

Mohlo by Vás zajímat:

Ludva (49): Myslel jsem si, že pozitivní těhotenský test v koši patří dceři. Jenže to já budu znovu otcem

Než jen jednoho kluka, to radši regiment

S manželem Jirkou máme konečně klid. Roky jsme se starali o Jirkovu babičku, která nám kdysi finančně pomohla k tomu, abychom si mohli koupit prostorný byt v centru města. Byli jsme jí vděční, a tak pro nás bylo samozřejmostí, že jsme o ni pečovali na sklonku jejího života. Do toho jsme se starali o dceru a pomoc občas potřebovali i naši rodiče. Takže seznam těch, kterým jsme pomáhali byl dlouhý a naše síly nebyly bezedné. Babička před rokem zemřela a Blanka začala studovat vysokou školu.

Tím se výrazně snížila zátěž na nás jako rodiče. Blance dvě neděle v měsíci navaříme jídlo a vypereme oblečení. A víme, že máme dva týdny klid. Několikrát si zavoláme, abychom věděli, že jsme všichni v pořádku a jinak si každý dělá co chce. Blanka studuje a užívá si studentského života. A my máme opět čas si zasportovat nebo jen tak vegetovat na gauči. Před pár měsíci za námi přišla Blanka s prosbou, zda bychom jí finančně nepomohli. S přítelem Davidem si chtějí pronajmout společně byt a nemají peníze na to, aby ho vybavili nábytkem. S výhradami jsme souhlasili.

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (32): Manžel si nepřeje, abych se zbavila těhotenských kil. Jeho důvod mě hodně zaskočil

Společná domácnost od mládí je zbytečná zátěž

"Blani, a nechceš si radši trochu víc užívat? Zbytečně se uvazuješ na jednoho kluka. Místo studia se budeš starat o domácnost. A to se nám nelíbí. Samozřejmě ti pomůžeme, ale ještě popřemýšlej, jestli spolubydlení se spolužačkami není lepší řešení než vážný vztah ve dvaceti," snažili jsme se dceři sdělit své názory. Marně. Začala s Davidem žít. Občas při telefonickém hovoru vyšlo najevo, že se s Davidem hádají ohledně péče o domácnost. A když k nám mladí přijeli na návštěvu, bylo znát, že mezi sebou mají neshody. Ale do toho jsme se nepletli.

"Mami, jsem těhotná. Už v pátém měsíci. A chtěla bych, abys šla na mateřskou dovolenou. Já budu studovat vysokou školu a o víkendu budeme s Davidem jezdit za vámi a o mimčo se postaráme. Pomůžeš mi? Nechci praštit se školou," překvapila mě dcera. Koukala jsem na ní a nevěřila jsem vlastním uším. Dívala jsem se jí na břicho, které maskovala velkou mikinou. Kdyby mi to neřekla, vůbec bych si jejího těhotenství nevšimla. Nijak výrazně se nezměnila. Hrála jsem o čas a řekla jsem jí, že to musím probrat s tatínkem a zjistit možnosti v zaměstnání.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (54): Splašené těhotenské hormony nebyly to nejhorší v mém životě. Teď teprve zažívám muka

Brečím nad svým osudem a nevím, jak dál

Když Blanka odjela, normálně jsem se rozbrečela. Nad sebou. Litovala jsem se. Brečela jsem nad nemožností se svobodně rozhodnout bez toho, abych ublížila své jediné dceři. Situaci jsme dlouze s manželem rozebírali. Oba jsme se shodli, že se necítíme na to, abychom pár let před padesátkou zase pečovali o miminko. Jenže jsme nechtěli dceři zaříznout možnost vystudovat vysokou školu. Kdyby šel dcery partner David na mateřskou dovolenou, rodina by neměla žádný příjem. Vše se nám jevilo jako špatné východisko.

Celé dny jsem přemýšlela a smiřovala se s tím, že nebudu mít svůj vytoužený klid. Snažila jsem se přijmout skutečnost, že mě čeká nekončící péče o novorozeně, nevyspání a strach, abych neselhala. Samozřejmě budu vnuka milovat a rozmazlovat. Jen by to bylo jednodušší z pozice babičky než náhradní matky. Až dcera o víkendu přijede, budu souhlasit s její žádostí. Ale není to moje svobodné rozhodnutí. Spíše pocit zodpovědnosti za budoucnost svých blízkých.Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (31): Rozešli jsme se kvůli pozitivnímu těhotenskému testu. Pak se ukázalo, že byl falešný