Dáša (67): Svěřila jsem vnukovi byt, ale po návratu z lázní jsem zažila šok. Nakonec jsem ještě zlá bába, co žaluje

Když jsem odjížděla do lázní, měla jsem dobrý pocit. Můj šestnáctiletý vnuk Adam mi slíbil, že mi bude zalévat kytky. „Neboj, babi, všechno bude jako v bavlnce,“ ujišťoval mě s úsměvem. Nikdy mě nenapadlo, že by mou důvěru mohl zklamat. Je sice pravda, že s příchodem puberty se z mého klidného a milého vnoučka stal pořádný frajírek. A jeho drzé připomínky se mi nelíbily. Ale aspoň ke mně se snažil chovat slušně.

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (65): Dcera mě využívá. Denně se starám o vnučku, zatímco ona vymetá večírky a střídá chlapy

Důvěra, která skončila zklamáním

Po třech týdnech jsem se vrátila domů plná síly. Lázeňský pobyt byl báječný a kromě skvělých procedur jsem si užila i spoustu srandy. Navázala jsem tu totiž nová přátelství. Jenže moje výborná nálada brzy zmizela. Už na chodbě mi něco nesedělo. Dveře byly špatně zamčené. Uvnitř mě pak čekal pořádný šok. Koberce v obyváku byly flekaté, nejspíš od vína. Na stole stála rozbitá mísa na ovoce. A moje oblíbená lampa měla díru na stínidle. O celkovém nepořádku ani nemluvím.

Bylo mi jasné, že Adam tu jen nezaléval kytky. Ale že tu uspořádal nejspíš pěkný mejdan. I když se snažili škody nějak napravit, bylo to snad ještě horší. Sedla jsem si na gauč a chtělo se mi brečet. Později jsme navíc zjistila, že mi zmizely i nějaké moje šperky, které jsem měla uložené ve skříni.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (72): Nikdy by mě nenapadlo, že mě okrade vlastní vnučka. Nejvíc mě překvapil její důvod

Vnukova reakce mě zaskočila

Celá rozčílená jsem volala Adamovi. „Adame, co se tu dělo?“ ptala jsem se ho. Slyšela jsem, jak mu ztuhl hlas. „To nebylo nic vážnýho, babi. Pár kámošů přišlo, ale vše jsem uklidil,“ odpověděl s klidem.

„Uklidil? A co zničené věci a ztracené šperky? Byly tu ještě před odjezdem!“ zvýšila jsem hlas. Adam se začal bránit. „To už přeháníš! Možná jsi je někam založila a zapomněla. Já nic nevzal! A kamarádi taky nejsou žádní zloději!“ Nakonec ještě dodal: „Doufám, že mě nezradíš a neřekneš to našim!“ Neměla jsem to původně v úmyslu, ale když jsem mu řekla, že by bylo fér mi třeba jen symbolicky přispět na vyčištění koberce nebo novou lampu, ozval se, že mu na takové věci z ubohého kapesného vážně nezbývá. A to mě rozčílilo ještě víc. Tohle mu přeci jen tak projít nemůže. Musí mít zodpovědnost za své činy. Vždyť si může klidně přivydělat na nějaké brigádě.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (62): Kvůli plácnutí na zadek nesmím hlídat vnučku. Jsem z toho zoufalá

Náš vztah je v troskách

Jelikož Adam nechtěl situaci nijak řešit a moje zprávy ignoroval, rozhodla jsem se to probrat s jeho rodiči. Byli naštvaní a z jeho chování v šoku. „My to s ním vyřešíme,“ slíbila mi jeho matka. Od té doby se mnou ale Adam nekomunikuje. Nezvedá mi telefon, nepopřál mi ani k narozeninám. „Myslela jsem, že jsme tě lépe vychovali,“ řekla jsem mu naposledy, když jsme se náhodou potkali. „Já si zas myslel, že nejsi tak zlá a budeš hned žalovat!” odpověděl mi naštvaně.

Bolí mě to. Důvěřovala jsem mu a věřila, že má dobré srdce. Teď se cítím podvedená a zrazená. A stojím si zatím, že jsem se zachovala správně. Přesto doufám, že brzy pochopí, co vše provedl a jak mě jeho chování zranilo.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dalibor (48): Táta se nedokáže přenést přes to, že jeho oblíbený vnuk je gay. Toho to strašně mrzí