Facebook
Instagram
Pro Američany jsou oslavy Dne nezávislosti hlavně o ohňostrojích a grilování. Imigranti ovšem tento svátek vnímají jinak. Spojené státy totiž nejsou zdaleka tak tolerantní a svobodnou zemí, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Den nezávislosti je státní svátek oslavující přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států, k níž došlo 4. července 1776. Vyhlášením základních lidských práv a soupisem stížností proti britskému impériu se USA nadobro vymanila z područí Anglie.
Alresch Jaywardena, Srí Lanka
Zpočátku to byla jedna velká zábava. Do Ameriky přiletěl 4. července 1991 a chtěl okamžitě okusit jejich životní styl. Nemohl se nabažit hamburgerů i hotdogů. Po 11. září navíc vstoupil do armády. Jenomže během mise na Blízkém východě začal na svůj druhý domov pomalu měnit názor. Nyní vnímá vyvěšení vlajky ne jako akt patriotismu, ale jako hrozbu. Jako připomínku toho, že jednou nadejde den zúčtování.
Kristel Acevedo, Nikaragua
Kristel se do Ameriky přestěhovala v roce 1985 a nadobro zde zapustila kořeny. Jako většina ostatních se chce 4. července bavit, jít na pláž a grilovat. Přiznává ale, že vzadu v hlavě jí zní malý hlásek, zda to ostatní lidé cítí stejně jako ona. Co vlastně dělá Ameriku skvělou? Když se na to zeptala své tchýně, která se zde přistěhovala z Kolumbie, odpověděla jí, že imigranti. Tak to ale většina Američanů nevidí. Negativní rétoriky o přistěhovalcích je v médiích více než dost.
Becky Diaz, Honduras
Becky emigrovala na konci osmdesátých let. Jak sama přiznává, v minulosti to moc neřešila, teď má ale neblahý pocit, že se do oslav Dne nezávislosti vkrádá negativita. Nacionalismus, vlajka, červená, bílá, modrá. Předtím měly tyto věci jiný, dobrý význam. Nyní ale došlo k velkému posunu v tom, co znamená "milovat Ameriku". Někdy se to pojí s velmi nebezpečnými věcmi. Jak lze oslavovat svobodu, když člověk není svobodný?
Nigel Gombakomba, Zimbabwe
Nigel, jehož nohy stanuly poprvé na americké půdě v roce 2002, přemýšlí, zda se ve Spojených státech skutečně žije dle ideálů zakladatelů národa. Světlo na konci pomyslného tunelu vidí, neboť, když došlo na ohrožení demokracie a svobody, dokázali se Američané vždy semknout a bojovat. V tom vidí jejich největší přínos pro ostatní státy. Zároveň doufá, že dojde ve společnosti k usmíření, tedy že zmizí předsudky, rasismus i netolerance.
Salonie Rego, Indie
Salonie žije v USA od roku 2014 a čtvrtý červenec pro ni nemá žádný význam. Považuje ho za zcela obyčejný den. Celá myšlenka Deklarace nezávislosti je podle ní již dávno zapomenuta. Kdyby ne, neexistovaly by životní omezení z hlediska reprodukčních práv nebo z hlediska toho, kdo může a nemůže volit.
Amir Sharifi, Írán
Až do roku 2022 se Amirovi žilo v Americe skvěle. Dostal se ženou občanství, narodila se mu dcera...Den nezávislosti tak měl pro něho hluboký osobní význam. Pak se ale v texaském Uvalde odehrál na místní škole masakr, kde jeden ze žáků, Salvador Ramos, zastřelil 21 osob. Jelikož s rodinou žije na jihu, má obavy, aby se podobné věci neděly i na škole, kam bude chodit jeho dcera. A zklamaný byl také ze zrušení nařízení z roku 1971 (případ Roe vs Wade). Tehdy Nejvyšší soud zrušil většinu protiinterrupčních zákonů. Před dvěma lety ale bylo toto rozhodnutí, opět Nejvyšším soudem, zrušeno. Amir tak tvrdí, že tím byla odebrána ta nejzákladnější práva a svobody polovině populace, včetně jeho ženy a dcery. Místo oslav tak nyní raději volí dlouhou procházku a rozjímání nad tím, co získali a o co přišli.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Den nezávislosti
Npr.org: 6 immigrants reflect on their complicated relationships with the 4th of July
Andrea Verešová zažila obtěžování i šikanu kvůli vzhledu: V Paříži mi chtěli operativně prodloužit nohy
Andrea Verešová zažila obtěžování i šikanu kvůli vzhledu: V Paříži mi chtěli operativně prodloužit nohy
Související články
