Dita (38): Už od porodu poslouchám nemístné poznámky tchýně na svou postavu

Naše cesta za vysněným miminkem byla pořádně trnitá. A samozřejmě se podepsala na mé váze. Roky jsem do sebe cpala hormony, podstupovala několik cyklů IVF a zajídala nezdary, až jsem měla nadváhu.

Mohlo by Vás zajímat:

Iveta (41): Začala jsem běhat a shazovat přebytečná kila. Potkala jsem díky tomu fajn chlapa

Čtyři kila zhmotněné lásky

A najednou byl s námi Matyáš. Čtyřkilový zdravý chlapeček. Náš sen. Naše láska. Naše všechno. S manželem jsme na té dlouhé trnité cestě plné nezdarů vyhráli. Oba bychom měli dostat medaili za psychickou odolnost. Při dvanáctém potratu jsem přestala počítat a dva pokusy umělého oplodnění jsme si s manželem museli doplatit. Došly nám pokusy hrazené zdravotní pojišťovnou.

Já i manžel jsme si během mého těhotenství dopřávali. Chodili jsme na zdravotní procházky a ty končili v restauraci na chutné večeři. Večer jsme u televize vedle sebe leželi a oba hladili moje velké břicho. A tak se stalo, že po porodu jsem byla kulička. Těhotenství na mém těle před čtyřicítkou nadělalo paseku. Strie všude a celá jsem se zvětšila. Z ženy, která měla normální postavu byl obr. Velký zadek, silná stehna, povolené břicho a prsa, že bych nakojila celou vesnici. A mě i manželovi to bylo jedno, bylo to nepodstatné. Bylo to druhořadé. My byli neskonale šťastní.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaromír (42): Shazovali jsme s manželkou poporodní kila, ale neuspěli jsme. Zatímco mně se žena líbí, já se jí hnusím

Tchýně a její nemístné poznámky

Dva měsíce před narozením Matyáška se v širší rodině manžela narodilo ještě jedno miminko. Manželova neteř porodila dcerku. Byla jsem šťastná, že na rodinných sešlostech si spolu děti pohrají. Když se poprvé přišla tchýně podívat na Matyáška, její reakce byla první v dlouhé sérii nemístných poznámek: " Matyášek má čtyři kila? Teda, to je obřík po mamince. Lehej si na břicho, ať ti trochu splaskne. Vypadáš, že tam máš ještě jedno." Usmála se na mě tchýně.

Při další návštěvě tchýně nahlas polemizovala, že už to jsou tři měsíce a já jsem stále tlustá. Přitom manželova sestra když porodila obě děti, byla do pár týdnů zase štíhlá. "Dituško, dělej se sebou něco. Máš zadej jako valach a ty nohy jako dva sloupy", poznamenala tchýně a s blahosklonným pohledem mě pohladila po zádech. A takto to šlo stále dokola. Nebyla setkání bez urážky nebo dobře míněné rady. A já se fakt snažila. Manžel mi koupil krabičkovou dietu a s kočárkem jsem denně nachodila i patnáct kilometrů.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (28): Po porodu mi zůstala čtyři kila, přítelkyně se přes to nemůže přenést. Už rok jsme spolu nespaly

Moje cesta za štíhlou postavou

Manžel mi řekl, že ať budu vážit šedesát nebo sto kilo, jsem jeho hrdinka, jeho láska a miluje mě. Ale já chtěla být nejlepší verzí sama sebe. Bylo mi jasné, že už se na původní váhu nevrátím. Natolik hormony moje tělo změnily, ale chtěla jsem zpět svou lehkou nadváhu. Nechtěla jsem být obézní. A musím říct, že jsem za půl roku dala dolů dvacet kilo. Při pohledu do zrcadla jsem měla ze sebe radost a byla jsem na sebe pyšná. A zdaleka jsem s hubnutím nekončila. Šla jsme si pro svých šedesát kilo.

Rodina pořádala tradiční sešlost. Odpolední setkání na které jsem se moc těšila. Nejen kvůli tomu, že poprvé přijedeme jako rodina, ale v novém hubenějším těle jsem se cítila opravdu dobře. Opět jsem se vešla do starého oblečení před těhotenstvím. S manželovou neteří jsme stáli v hloučku a v náručí jsme držely svoje miminka. Neteři Aleně je lehce přes dvacet, a tak byla štíhlá jako proutek. Manžel mě držel okolo pasu a vedle něho stála tchýně. Když manžel odešel pro pití, neodpustila si poznámku: "Vidím, Dituško, že jsi na sobě zapracovala. To je dobře. Ale když tě srovnám tady s Alenkou, je to nebe a dudy. A co ta vytahaná kůže, tu budeš řešit jak?"

Moje tchýně je ježibaba. Intrikánka, která se vždy počká, když nejsou svědci a pak zasyčí nějaký jed. Když se manžel vrátil s pitím, řekla jsem mu před tchýní, jak mě urazila. Tchýně naprosto v klidu odpověděla, že jsem se spletla, že toto vůbec neřekla a odešla jinam. "Lásko, svou matku znám a vím, že umí být jízlivá. Promiň", objal mě manžel. Donutím ho, aby zajel za svou matkou a rázně s ní promluvil. Už jí mám plné zuby.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (27): Nesnášela jsem, když mi přítel říkal boubelko a koblížku. Dnes mám chlapa, který moje kila navíc vůbec neřeší

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.