Bizarní historie porodů: Místo léků koňský trus a slepičí srdce uvázané na noze

Zatímco ve zvířecí říši je samozřejmé, že si budoucí matka dokáže pomoci sama, lidé to s množením a udržováním vlastního rodu tak snadné nemají. A tak se už od dávných věků svěřovaly rodící matky do rukou starších a zkušenějších žen, které věděly své. Nic jiného jim ani nezbývalo...

Mohlo by Vás zajímat:

Míša (32): Po těžkém porodu se manžel zachoval jako hulvát. To, co mi řekl, bylo neuvěřitelně sprosté

Pod úroveň učenců

I když by byl často potřeba lékař, ve starém Řecku, ale i v Římě nebo v Egyptě považovali učení pánové pomoc ženě při porodu za práci nehodnou jejich postavení. A tak si musely ženy pomáhat samy. O tom, že porod opravdu nebyl žádnou jistou záležitostí, svědčí také vážené postavení těhotných žen v mnoha kulturách. A dokonce i fakt, že ženy, jež zemřely při porodu, bývaly pohřbívány se stejnými poctami jako muži, kteří padli v boji.

Hororové porody

Středověk o porodu mnoho nevěděl a vlastně ani vědět nechtěl. Všechno kolem plození dětí bylo považováno za nečisté, a tak se zvláště muži, kteří se jako jediní věnovali medicíně, návštěv rodiček stranili a tyto chvíle přenechávali porodním bábám. Jenomže ne vždy šlo všechno hladce. Často mohly nastat situace, s nimiž si ani zkušenější porodní pomocnice nevěděly rady, a pak přišel na řadu ranhojič, který měl prakticky jediný úkol – zachránit ženu.

O dítě se v takovou chvíli už nejednalo, šlo jen o to dostat plod za každou cenu ven, většinou v několika kusech. Je to šílené a kruté? Jistě, byl to středověk. A i když to bylo z dnešního pohledu neuvěřitelné, pro matku mohl být ranhojič vlastně větší pomocí než samotný lékař. Ten totiž většinou poradil pustit žilou a zase odešel.

Mohlo by Vás zajímat:

Šílený lékař Henry Cotton: Duševně nemocné pacienty léčil trháním zubů a odřezáváním střev

Trus, kam se člověk podíval

Na lepší časy (velmi opatrně) se začalo blýskat v 16. století, kdy se do porodů pustili i odborníci, a dokonce vyšla první česká učebnice porodnictví, která je známá pod názvem Růžová zahrádka. Publikace už věděla něco i o problémech při porodu a dokázala naznačit některé postupy, jak rodičkám ulehčit. Ani tak ale ženy rozhodně neměly vyhráno. Mezi běžné metody, jak pomoci ženě v téhle těžké chvíli, pořád patřilo staré známé pouštění žilou. Pomáhalo prý přivázat rodičce k noze slepičí srdce, ale také podkuřování holubím trusem.

Trus byl vlastně v kurzu obecně: pokud po porodu nevyšla placenta, měla žena vypít vodu s trusem – tentokrát koňským. Jak by mohlo vypití takového šíleného lektvaru pomoct, je opravdu těžké si představit. Zatímco trusem byli tehdejší porodníci bezmála posedlí, o dezinfekci učené knihy zarytě mlčely.

Mohlo by Vás zajímat:

Ilona (28): Mělo se nám narodit postižené dítě a manžel mě těsně před porodem opustil. Nakonec se stal zázrak

Hygiena? Co je to?

Vědu do porodů přineslo až 17. století, kdy se jimi začala skutečně zabývat medicína a porodní báby měly možnost odborného vzdělávání. A tohoto přirozeného procesu se přestali štítit dokonce i muži–lékaři. Vycházely učebnice porodnictví a začaly se používat i takové praktiky, jako jsou operace nebo narkózy. Dokonce se i v našich krajích začaly objevovat „porodnice”, lépe řečeno ženy mohly rodit v nemocnicích.

Jenomže hygiena byla pro mnohé doktory cizí slovo a plynulé přecházení od těžce nemocných infekčních pacientů, nebo dokonce od mrtvých k rodičkám a bez umytí rukou (o dezinfekci nemluvě), dávalo menší naději na úspěšný porod než domácí podmínky. Nikdo se nemůže ženám divit, že se rozhodně nehrnuly do podmínek, kde děti i ony samy umíraly téměř jako na běžícím páse, ale raději se stále svěřovaly do rukou nyní již vzdělanějších porodních asistentek.

Mohlo by Vás zajímat:

Z historie očkování: Vakcíně proti neštovicím předcházely strašné pokusy na osmiletém chlapci

Drzý Semmelweis a moudrý Pasteur

Na problémy, které v mnoha případech v nemocnicích způsobovali ženám právě sami lékaři, upozornil až ve druhé polovině 19. století lékař Ignác Semmelweis. Jenomže i když svůj předpoklad na vlastní klinice prokázal jako pravdivý, u svých kolegů si zavařil. Přece nemohli dopustit, že by to byli právě oni, kteří nezachraňují, ale zabíjejí, byť nevědomky. Musel přijít Louise Pasteur, který svojí prací dokázal, jak moc je hygiena nejen při porodu důležitá, a cesta pro bezpečnější porodnice byla otevřena...

Mohlo by Vás zajímat:

Šestnáctinásobná matka Marie Terezie: Porodila geniálního hrbáče i černou ovci, kterou neměl nikdo rád

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Porod

Antonín Doležal: Od babictví k porodnictví

Randi Hutter Epstein: Get Me Out: A History of Childbirth from the Garden of Eden to the Sperm Bank