Facebook
Instagram
Ivan si vzal Květu před třiceti lety. Asi jako v každém manželství se po takové době dostavil stereotyp a vše jede v zajetých kolejích. Ivan byl spokojený. Tedy až do minulého měsíce, kdy za ním přišla manželka s nápadem, že touží obnovit jejich svazek.
"Květo, co to je za blbost? To máš z těch amerických filmů. Ale jestli sis nevšimla, žijeme v Čechách," nevrle jsem reagoval na Květin nápad.
Manželka přišla s návrhem na obnovení slibu
Manželka sleduje v televizi nespočet seriálů, zatímco já trávím čas v garáži. Tam je taková moje trucovna. Místo, kam se zašiju, když chci být sám. Mám tam vše, co mám rád. Najde se tam lahvinka něčeho dobrého, v klidu si tam zakouřím, přečtu knihu nebo vyluštím křížovku. V garáži mám křeslo i rozkládací gauč. Můžu si tam pustit vinylové desky s mým oblíbeným jazzem. Hodina denně mi stačí, abych byl potom dobrý manžel, usměvavý a chápající chlap. Jenže poslední měsíc bych musel být ve své trucovně neustále, abych rozdýchal manželčin nápad.
Květa za mnou totiž přišla, že by si přála obnovit náš svazek. "Ivane, když jsme se brali, neměli jsme peníze. Naše svatba byla chudá a organizovala ji tvoje matka. Vůbec nebyla podle mých představ. Byla jsem mladá a nevěděla, co chci. Dneska už to vím, máme peníze, a tak bychom si vše udělali podle svého. Velký mejdan, který by začal svatbou, obnovením naší lásky," navrhla mi. Zíral jsem na Květu a neměl slov. Šaškárna. To bylo jediné, co mě napadlo.
Její postoj mě pořádně rozzlobil
Květa se nedala odradit mojí první reakcí, která byla vzdor mé dobrotivé povaze neobvykle prudká. Dokonce jsem zvýšil hlas a odmítl se na dané téma bavit. Nicméně Květa za mnou v dané věci byla snad desetkrát a neustále mlela totéž. Lososové šaty pro nevěstu, já světlý oblek, květinová výzdoba, obnova slibu na palouku a následná hostina pod širým nebem. A to vše za zvuku houslí. Fakt by mě zajímalo, z jaké telenovely to moje manželka převzala.
"Květo, brali jsme se z lásky. Ano, naše svatba byla skromná a nebyla podle našich představ. Souhlasím, že moje matka byla generál a nedala nám na výběr. Ale byla to naše svatba, a pokud si vzpomínám, byl jsem dojatý. Hele, celé manželství jsem ti věrný. Podařilo se nám obrousit třecí plochy a žijeme si spokojeně. Nehodlám na svém životě nic měnit a věřím, že si spolu užijeme příjemný důchod. Tak sakra neblbni a nevymýšlej kraviny," zdůraznil jsem. Byl jsem se svým monologem spokojený a měl za to, že to byla řeč romantická a vlastně jsem Květě vyznal city.
Doufám, že se na stará kolena nebudu rozvádět
Manželce to ovšem nestačilo. Chladně se na mě dívala, poděkovala mi a sarkasticky dodala, že je to laciný způsob obnovy sňatku a že jsem držgrešle, která nehodlá investovat do manželky ani korunu. Vybouchl jsem: "Do prčic, Květo, tady přeci nejde o peníze! Já prostě nechci být všem pro smích. Copak jsme zamilovaní? Nejsme. Jsme manželé po třiceti letech vztahu. Jsme dvojka, která se spolu občas vyspí, jsme kamarádi, rodiče, jsme spokojení a umíme si jít z cesty, když je třeba. To není málo. To nemá každý. Nehádáme se, umíme se zasmát... Tak co chceš víc?"
Květa začala brečet a utekla domů. Rozhodl jsem se v tom dál nerýpat. Své jsem řekl a věřím, že až to manželka vstřebá, bude klid. Jenže už jsou to dva týdny a Květa je stále uražená. Poprvé za dobu, co ji znám, ji to drží tak dlouho. A já se začínám bát, že to nerozdýchá, že to mezi námi zanechá trhlinu. Dokonce jsem jí dnes koupil kytku za tři tisíce a zlatý prstýnek. Ani to ledy neprolomilo. Doufám, že se kvůli této blbosti na stará kolena nerozvedeme. To bych si fakt nepřál.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být
Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být
Související články
