Jakub (34): Dědictví po otci nám přineslo do manželství krizi. Zatímco já myslím na horší časy, ona jen na nesmyslné utrácení

Tátův odchod mě velmi zasáhl. I když byl dlouhodobě nemocný a znamenalo to pro něj vysvobození, nedá se na tu ztrátu stejně připravit. Manželka mi tehdy byla oporou a já jsem jí byl vděčný. Ale to jsem ještě netušil, jak se zachová o pár měsíců později...

Mohlo by Vás zajímat:

Karel (49): Syn chodí za školu, která nás stojí nemalé peníze. Za vše může manželčina výchova

Nečekané dědictví mě překvapilo

Když jsme seděli u notáře při projednávání dědictví, ani ve snu by mě nenapadlo, že mi otec odkázal dvě stě tisíc. Jelikož mámu už také nemám a jsem jedináček, připadlo vše mně. Byly to peníze, které získal prodejem auta a roky šetření. Věděl jsem, že otec nikdy moc neutrácí, ale myslel jsem, že většinu svých úspor použil na opravy domu.

„To je pěkná částka,“ řekla mi notářka, když mi předávala podrobnosti. „Máte štěstí, že váš otec myslel na budoucnost.“ V tu chvíli jsem si řekl, že ty peníze budou mou jistotou. Něco, co si schovám pro případ, že by se stalo něco nečekaného. Vždyť můžu přijít o práci nebo bude potřeba něco nenadálého zaplatit...

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (38): Manžel v nové práci vydělával pohádkové peníze. Když jsem zjistila, co vlastně dělá, začala jsem přemýšlet o rozvodu

Plány, které jsem nečekal

Když jsem doma oznámil, že mi otec zanechal takový štědrý dar, očekával jsem, že manželka to přijme klidně. A pochopí, že jsou to mé peníze, a tak o nich také já budu rozhodovat. Místo toho se jí rozzářily oči. „Tak pojedeme na tu dovolenou, o které jsme mluvili!“ řekla nadšeně. „A ještě bychom mohli konečně zrekonstruovat tu hroznou kuchyň....“ Nevěřil jsem svým uším. To snad nemyslí vážně?

„Počkej,“ zastavil jsem ji. „Ty peníze jsou moje a chci si je nechat jako rezervu. Neutratíme je za nějaké kraviny.“

Její reakce mě zaskočila. „Jaké kraviny? A k čemu jsou peníze, když je nepoužiješ? Otec by určitě nechtěl, abys je jen schovával někde ve skříni a bál se je utratit,“ řekla naštvaně.

„Jsou to moje peníze,“ zopakoval jsem. „A já rozhodnu, co s nimi udělám. Nechci je rozházet za pár týdnů. Otec na ně dřel celý život.“

Mohlo by Vás zajímat:

Dominika (31): Chtěla jsem s přítelem na Bali, ale nemám na to peníze. Nakonec pojede s kamarádkou a já to těžce nesu

Podle ní jsem skrblík

Od té chvíle je doma šílené dusno. Manželka mi dává najevo, že se mnou nesouhlasí. A je uražená a protivná. „Jsi sobecký skrblík,“ řekla mi nedávno. „Proč bychom si mohli život trochu zpříjemnit? Myslela jsem, že si ještě něco užijeme, než přijdou děti.“

„A co když přijde doba, kdy budeme ty peníze potřebovat. Můžu přijít o práci. Nebo až jednou budeš na rodičovské?“ opáčil jsem. „Mám je rozházet teď, abychom pak litovali, že nám chybí?“

Ale ona to nechápe. Vidí v tom jen mé „lakomství“. Já v tom vidím respekt k otcově práci a snahu být zodpovědný. Její přístup mě zklamal. Čekal bych, že to pochopí, ale místo toho mě obviňuje, že myslím jen na sebe.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (29): Moje sestra si pořád půjčuje peníze. Vím, že rodina by si měla pomáhat, ale já pak nemám na zubaře

Peníze přinášejí většinou problémy

Teď si říkám, jestli vůbec stálo za to ty peníze dostat. Možná je opravdu lepší nic nemít. Místo aby nám přinesly radost, přinesly jen hádky a napětí. A začínám přemýšlet o tom, koho jsem si ve skutečnosti vzal. A jestli s touto chamtivou ženou vlastně chci založit rodinu. Dost kruté prozření, já vím. Ale třeba to vše má nějaký smysl. Třeba mi to má něco důležitého ukázat, dokud je čas. A tak přemýšlím, jak z toho najít cestu ven, aniž bych se musel vzdát vlastního přesvědčení a jednou něčeho nelitoval.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (47): Kamarádka naříká, že nemá peníze. Ani se nedivím, když nepochopitelně plýtvá věcmi