Jana je rozvedená a o syna se stará sama. S bývalým manželem vychází dobře a ohledně Filipa se na všem dohodnou. Až letos mají rozdílný názor na trávení synova času o prázdninách.
Syn Filip vystudoval ekonomickou školu, jenže potom nás požádal, že by chtěl na učební obor se zaměřením na elektriku. S bývalým manželem jsme to přijali pozitivně a shodli se, že nabyté vědomosti se mu budou v životě hodit.
Nikdy jsem po synovi nechtěla, aby doma dřel
Filipovi je momentálně 22 let, v červnu dokončil učební obor a přijali ho na vysokou školu technického směru. Jeho cesta ke vzdělání je netradiční, ale mohli jsme si dovolit ho v jeho snech podporovat. Filip bydlí se mnou a s otcem se vídá několikrát do týdne. Před pár lety chodil syn o prázdninách na brigádu a byla jsem ráda, že získá nějaké zkušenosti. Uvidí, že peníze se nevydělávají jednoduše. Jenže potom přišel covid a od té doby Filip nemá o brigády zájem.
Veškeré náklady mu s jeho otcem platíme napůl. Filip má permanentku do fitka, dostal kopačky a míč na fotbal a samozřejmě mu kupujeme oblečení. Jídlo si bere v lednici a oblečení se mu vyprané objevuje ve skříni. Vždy jsem zastávala teorii, že nemusíme po dětech chtít, aby doma dřeli. Stačí, když nasávají vzorce chování v rodině. Aby syn nebyl úplně levý na domácí práce, měl od mládí úkoly, které musel plnit. Znamenalo to, že vynášel koš a vyklízel myčku.
Syn nemá kvůli příbuzným potřebu chodit na brigádu
Když je potřeba, umí zapnout pračku a pověsit prádlo. Jenže poslední dobou tyto své úkoly neplní. Odpoledne tráví na hřišti, potom je s kamarády venku a domů přijede po desáté posledním autobusem. To už jsem já samozřejmě ospalá a veškeré domácí práce mám hotové. Bohužel Filip často nesplní to, na čem jsme se dohodli. Když už je toho na mě moc, hodím s ním slovo o našem společném soužití. Stanovené podmínky Filip pár dní dodržuje a pak to zase spadne do starých kolejí.
Ale to bych byla schopná akceptovat. Puberta, jednoduchý studentský život, mamahotel… Asi jsem nebyla jiná a moc jsem se v mládí nepředřela. Byla jsem vlastně stejná jako Filip. Nicméně o prázdninách jsem chodila na brigády, abych si vydělala peníze a během školního roku měla na zábavu a diskotéky. Bohužel je nyní jiná doba a my, rodiče, jsme k dětem benevolentnější a štědřejší. Já kapesné v mládí od rodičů nedostávala, ale Filipovi relativně vysoké dávám, aby se moje dítě mělo lépe než já.
Doufám, že se syn pochlapí a bude trošku dravější
Filip brzy zjistil, že jako dítě z rozvedené rodiny má vše dvakrát, a tak si o peníze řekne i otci. Nějakou kačku mu strčí prarodiče z obou stran, a dokonce mu občas nějakou stovku dá i teta. V součtu si Filip přijde na slušnou částku, která mu umožňuje žít pohodlný život bez brigády. Na jedné straně jsem ráda, že se má syn dobře, v životě se ještě nadře. Ale na druhé straně mám strach, zda kvůli této výchově nebude bez ambicí.
Je otázkou, zda prostředí, kde je nedostatek, nevyvolává v lidech touhu chtít víc. Filip, který má vše, nemá potřebu se o něco snažit. A na co nemá, o to sníží svoji spotřebu. Jenže Filip dostane tolik peněz, že může jet každý víkend i na zábavu. Pevně doufám, že vysokoškolské prostředí Filipa změní a bude dravější. Snad se bude chtít začlenit do kolektivu a v rámci praxe ho něco zaujme natolik, že přestane sedět u počítačových her a začne chodit na brigádu. Zatím se totiž chová jako někdo o osm let mladší, než jaký je jeho skutečný věk.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.