Mouku potřebujeme k pečení cukroví, vánočky, ale i na obalování kapra nebo vinné klobásy. Je však nutné používat tu klasickou - pšeničnou, nebo můžeme zkusit nějakou její zdravější alternativu.
Dělení mouky
Všichni známe mouku pšeničnou, která se dělí na hladkou, hrubou, polohrubou, a celozrnnou. Každá z nich má trochu jiné vlastnosti a hodí se na něco jiného.
Hrubá mouka je ideální na knedlíky, halušky nebo domácí těstoviny. Polohrubá je vhodná pro přípravu většiny nekynutých těst, ze kterých připravíme bublaninu, bábovku nebo perníčky. Polohrubá mouka také často nahrazuje mouku hladkou, protože není tak lepivá. Mouku hrubou však tou polohrubou určitě nenahrazujte, byl by to průšvih. Hladká mouka vévodí těstům kynutým a trvanlivým. Neobejde se bez ní ale i jíška nebo bešamel.
Jak poznat kvalitní mouku
Při nakupování mouky vždy zkontrolujte, zda její obal není poškozený nebo špinavý a zda je v pořádku datum spotřeby. Pokud chcete být echt pečliví, mouku můžete prosít, jako to dělaly naše babičky. Kvalitní mouku poznáte podle toho, zda má vyrovnanou zrnitost a barvu. Zabarvení mouky odpovídá použité surovině a hrubosti mletí. Kukuřičná mouka je tedy žlutá, pšeničné mouky jsou bílé s nažloutlým odstínem, celozrnné mají hnědý až načervenalý odstín. Podle stupně mletí pak dělíme mouky na světlé, tmavé a polosvětlé. Tmavé mouky mají zpravidla vyšší obsah vlákniny. Kvalitu poznáte i čichem. Dobrá mouka by měla vonět pouze po mouce.
Netradiční druhy mouky
Jáhlová
Jáhly jsou malé žluté kuličky, které vznikají vyloupáním prosa. Neobsahuje lepek, je tedy vhodná i pro celiaky. Je také zdrojem draslíku, hořčíku, fosforu, mědi, zinku a vlákniny. Hodí se na slané i sladké pečení, výrobu palačinek, placek a zahušťování omáček. Jáhlová mouka má velmi jemnou nasládlou chuť, která nemusí každému ve slaných jídlech sednout. Ideální je proto ji kombinovat s jinou moukou, například pšeničnou.
Cizrnová
Cizrna obsahuje bílkoviny a vlákninu, která je prospěšná pro trávicí soustavu. Je také bohatá na vitaminy skupiny B6, kyselinu listovou, vápník, hořčík, draslík a železo. Je také přirozeně bezlepková. Používá se na pečení, k zahušťování polévek, na lívance, k obalování zeleniny, do karbanátků či k přípravě hummusu. Strukturou se podobá mouce pšeničné hladké a je tedy její zdravější plnohodnotnou náhradou. Má jemnou ořechovou chuť.
Kukuřičná
Kukuřičná mouka má z výše zmíněných největší energetickou hodnotu. Je bezlepková, obsahuje nenasycené kyseliny a bílkoviny, také vitaminy skupiny B, vitamin E a železo nebo draslík. Kukuřičná mouka nesmí chybět v polentě, mexických tortillách a nachos. Je také vhodná na obalování, zahušťování a přípravu palačinek. Má vyšší glykemický index, tudíž nezasytí na dlouho a je dobré ji doplnit bílkovinami. Má tendenci se drobit, proto je lepší ji namíchat s jiným druhem mouky.
Pohanková
Pohanka je ceněná pro vysoký obsah rutinu, který působí léčivě na cévy v celém organismu, zpevňuje je a vrací jim pružnost. Dále obsahuje cholin, který regeneruje jaterní buňky, vitaminy řady B, vitamin E, C, vápník, zinek, měď, selen a hořčík. Samozřejmě je také bezlepková. Hodí se jako zavářka, ale také pro přípravu vánočního cukroví, pečení chleba, palačinek nebo rýžových placek. V Japonsku se z ní dělají nudle zvané soba. Pohanková mouka má specifickou zemitou lehce oříškovou chuť, na kterou je potřeba si zvyknout. Ze začátku je proto vhodné ji mixovat s jinými druhy mouky.
Sójová
Sója je vynikajícím zdrojem bílkovin, vitaminů B1 a B3, lecitinu, vápníku, hořčíku a neobsahuje lepek ani škrob. Díky vysoké pojivosti ji můžeme v různých případech použít místo vajec. Může se z ní péct pečivo, cukroví, používá se k zahušťování pokrmů, na lívance, palačinky, ale i na knedlíky, těstoviny nebo halušky. Vzhledem k tomu, že neobsahuje žádný lepek, nelze jen z ní samotné připravit moučné recepty. Je však ideální na doplnění mouky klasické. Do jídelníčku ji zařazujte postupně a začněte s minimálním množstvím, jelikož může způsobovat nadýmání.
Rýžová
Rýže je nejdůležitější obilninou na světě a je hlavním zdrojem potravy pro čtvrtinu obyvatel zeměkoule. Je bezlepková a lehce stravitelná. Obsahuje poměrně velké množství vlákniny a minerálních látek. Je skvělá do sušenek, palačinek, koláčů a lze ji použít také jako zhušťovadlo, protože zvyšuje objem a pojivost. V asijské kuchyni se používá k výrobě nudlí. Vyrábí se ve variantě běžné, která je vhodná na pečení, a dále ve variantě instantní, která se doporučuje k přípravě kaše. Těsto z rýžové mouky je pevné a míchá se s ostatními druhy mouky.