Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Několik měsíců Josefína nemohla spát ve své posteli a podezírala manžela, že chrápe tak, že jí ničí spánek. Když jí nevěřil, rozhodla se ho nahrát a zjistila, že za rušivými noční zvuky stojí někdo úplně jiný...
Když jsem si Davida brala, věděla jsem, že má své nedostatky – kdo je nemá? Ale kdyby mi někdo řekl, že jednou strávím roky bojem s jeho chrápáním, asi bych se usmála a mávla rukou. V prvních letech našeho vztahu jsem si toho ani nevšimla. Nebo to možná bylo tím, že jsem milovala každou jeho nedokonalost. Pak přišlo stěhování do bytu s tenkými zdmi a tiché noci v naší ložnici začaly nabývat zcela jiný rozměr.
Měsíce mě budilo hluboké chrápání
Každý večer to bylo stejné. Usnula jsem, jen abych se probudila o pár hodin později na zvuky, které připomínaly kácení lesa. Vzdychání, otáčení na druhý bok a občasné útěky na gauč se staly mou novou rutinou. David si ničeho nevšiml. On tvrdil, že spí skvěle, a já jsem se cítila jako blázen. Časem jsem se s tím skoro smířila. Tohle je prostě život s ním, říkala jsem si.
Ale chrápání neustávalo a dokonce se měnilo. Místo hlubokého chrápání to občas připomínalo zvláštní pískot, jindy jakési tlumené vrčení. Začala jsem pochybovat, jestli se nejedná o něco vážného. Zdravotní problémy? Spánková apnoe? A tak jsem vzala situaci do vlastních rukou. Pořídila jsem malou kameru, kterou jsem nenápadně umístila do ložnice. Chtěla jsem vědět, co se děje, když zavřeme oči.
Když jsem druhý den sledovala záznam, připadala jsem si jako ve špatné detektivce. Na první pohled se nic zvláštního nedělo. David klidně spal. Chrápání se ozvalo, ale nezdálo se, že by to šlo od něj. A pak se v záběru objevila pohybující se silueta. Málem jsem narazila nosem do monitoru, jak jsem se snažila rozklíčovat, o co jde. „To je Chilli!“ zakřičela jsem na celý byt, až ke mně David přiběhl a ptal se, co se děje.
Nemohla jsem uvěřit, kdo to dělal
Ukázalo se, že naše fenka každou noc leze k nám do ložnice a chrápe. Viděla jsem, jak pomalu vylezla na postel, obratně se zavrtala pod deku a během pár minut začala vydávat zvuky, které mě budily. Její chrápání bylo dokonalou imitací Davidových nočních koncertů. Jen s tím rozdílem, že Chilli pokaždé spustila až v okamžiku, kdy David spal jako špalek.
„Takže ty celé měsíce obviňuješ mě, a zatím je to celou dobu Chilli?“ David se smál, jak mě dostal a já nevěřila. Jak jsem si toho nikdy nevšimla? Po měsících nočních výčitek jsem cítila obrovskou úlevu. Rozhodli jsme se, že trochu zredukujeme Chilli noční svobodu a že se začneme zavírat, aby k nám nemohla. Její pelíšek jsme postavili za naše dveře. Chvíli to trvalo, pár nocí kňučela a škrábala, ale nakonec si zvykla.
Dnes už v naší ložnici není slyšet ani chrápání, ani tiché vrčení. Chilli je šťastná, že má své místo, a já konečně spím celou noc. A co je ještě lepší – David má konečně čistý štít a skvělou historku k vyprávění.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
