Julie (22): Za bouřek potkávám dávného kamaráda z dětství. Kdysi na táboře ho zabil blesk

Potkávala jsem podivného muže a to jen tehdy, když kolem létaly blesky. Byl mi povědomý a jednou jsem si vzpomněla na tragédii z dětského tábora. Tehdy mi dal kamarád první pusu, ale poté ho zabil blesk

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (62): Na procházce lesem nás překvapila bouřka. S mraky se přihnal i děsivý přízrak

Blížila se bouřka a já tušila, co přijde

Už když hlásili na víkend bouřky, zatajil se mi dech. Věděla jsem, že budu sama doma a opět se objeví „on“. Muž, který se mi zjevuje pokaždé, když se blíží hromy a blesky. Poprvé se mi to stalo asi v osmnácti, byla jsem doma u rodičů, sklízela rychle prádlo ze zahrady a už padaly kroupy. Utekla jsem na terasu a najednou mezi jabloněmi zahlédla postavu.

Zahřmělo a nebe ozářil blesk. Mladý muž tam stál úplně bez hnutí a díval se přímo na mě. Chtěla jsem na něj něco zavolat, ale bála jsem se a raději se schovala dovnitř. Od té doby jsem ho viděla pokaždé, když přišla bouřka a bylo úplně jedno, jestli jsem sama nebo ve společnosti lidí.

Jednou jsem například pobývala s přáteli na hudebním festivalu, a jen co se zvedl prudký vítr, přejel mi po zádech mráz. Schovaní v bezpečí budovy kulturního domu jsme pozorovali probíhající bouři a já ho opět spatřila. Podle reakcí kamarádů jsem ale byla jediná. Stál uprostřed louky a vůbec se nehýbal.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (43): Manžel chce poslat dceru na tábor proti její vůli. Odloučení od rodiny prý děti zoceluje

Tentokrát přišel ke mně domů

Mockrát jsem měla na bouřky štěstí a prožila je někde v ústraní, kde nebylo vidět ven. Jenže tentokrát se začaly ozývat hromy, když jsem byla sama v novém bytě a já se bála. Zatáhla jsem závěsy, abych neviděla na balkón.

Můj pes zalezl pod postel a já s obavami poslouchala řádění vichřice. Vtom se rozrazily dveře od lodžie, které jsem asi pořádně nedovřela. Hned za nimi stál on, promočený s vlasy vlajícími v prudkém větru. Poprvé jsem ho viděla takhle zblízka. Jeho oči se do mě vpíjely a já nemohla uhnout pohledem.

Neodvážila jsem se pohnout, ačkoliv jsem chtěla dveře zavřít. Do bytu mi pršelo a já umírala strachy i zvědavostí. Jeho obličej mi totiž připadal povědomý. Jako by mi četl myšlenky, mírně se na mě usmál. Naposledy udeřil blesk někde hodně blízko a pak ten kluk zmizel.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlata (46): Ode dne, kdy jsem u táboráku viděla záhadnou postavu, mě stíhá jedno neštěstí za druhým

Našla jsem staré album z dětského tábora

Něco do mě vjelo a dostala jsem nutkání okamžitě probrat krabici se starými fotkami. Našla jsem album z tábora, kam jsem jezdila pravidelně celé dětství až do doby, než se tam stala tragédie. Moji pozornost přitáhla fotka, kde stojím vedle stanu s dvanáctiletým kamarádem.

Každý rok jsme se na sebe těšili a tentokrát jsme si dali pusu. Vytáhla jsem obrázek z alba a vypadl na mě vylisovaný čtyřlístek, který jsem od něj tenkrát dostala. Byl to on, poznala jsem ten obličej. Kamarád, jehož jednoho osudného dne zabil na táboře blesk. Zjevuje se mi a možná mi chce něco říct! Vzpomněla jsem si, co jsme si slíbili. Až nám bude osmnáct, vezmeme se. Od té doby ho potkávám.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Sebastián (23): Cestou lesem do mě uhodil blesk. Od toho okamžiku se můj život ubírá jiným směrem