Kamila (28): Místo radosti z miminka řeším švagrovou. Myslí si, že je supermatka, já ale o její rady nestojím

Nikdy jsem nebyla konfliktní a snažím se být ke všem slušná a vstřícná, ale i já mám své hranice. Ty už několik měsíců překračuje moje švagrová. Myslí si, že mi pomáhá, ale mně už její chování leze na nervy. Rozčilujeme mě už jen její přítomnost a nepotřebuji její rady ani věci po dětech...

Mohlo by Vás zajímat:

Inka (29): Manžel mě nejdříve obdivoval, ale teď mě považuje za velkého sobce. Tlačí mě do mateřství, ale já se na to ještě necítím

Měla to být nejkrásnější fáze života

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byla jsem plná emocí. Nadšení, radost, ale také strach a obavy, jak to všechno zvládneme. Nic neobvyklého, co by neprožívala skoro každá prvorodička. Samozřejmě jsem začala shánět nejrůznější informace a zkušenosti od svých kamarádek, ale nechtěla jsem, aby mě to negativně zahltilo. O to se nakonec postarala šílená sestra mého muže.

„No konečně! Já myslela, že se toho nedočkám,“ objímala mě s nadšením, když jsme rodině oznámili moje těhotenství. „A neboj, se vším ti poradím a pomůžu, vždyť jsem to už čtyřikrát zvládla!“ A tak to začalo. Nekonečný proud nevyžádaných rad.

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (33): Nesnášela jsem svoje tělo a byla na pokraji zhroucení. Narození dcery mi zachránilo život

Supermatka, co spolkla všechnu moudrost

Během těhotenství komentovala úplně všechno – co jím, co nosím, jak se hýbu, jak spím. A já? Slušně jsem kývala hlavou, i když mě to už tehdy trochu rozčilovalo. Ale věřila jsem, že jako čtyřnásobná matka opravdu ví, o čem mluví. Její zážitky z porodů mi ale na klidu nepřidaly. Svěřila se mi s každým detailem a při vyprávění byla strašně důležitá. Vyslechla jsem ji a doufala, že to tím skončí. Ale to jsem se mýlila.

Už pár hodin po porodu mi volala, aby se dozvěděla podrobnosti a mohla mi předat další skvělé rady ohledně kojení a šestinedělí. Bylo to únavné, ale neměla jsem sílu jí něco říkat. A než jsem se doma stihla rozkoukat, už mi stála ve dveřích.

„Kamčo, jsem tu, cokoli budeš potřebovat,“ oznámila mi nadšeně. Vím, že to myslela dobře, ale já si přála hlavně klid. Chtěla jsem se sžít s novorozenou dcerou a neřešit nic jiného.

„Takhle ji nedrž, padá jí hlavička.“
„Nekojíš dost často, mně se osvědčilo každé dvě hodiny!“
„Dej jí čepičku, i když je dvacet stupňů, ať neofoukne.“

Tohle a spoustu dalších připomínek mi stihla říct během jediné krátké návštěvy. Chtěla jsem jí odpovědět, že nejsem úplně nemožná, že si chci najít vlastní cestu, ale bála jsem se.

Mohlo by Vás zajímat:

Nina (28): Tchyně s tchánem nám koupili drahou výbavičku pro miminko. Teď se chovají, jako by jim malý patřil

Všeho moc škodí

Aby toho nebylo málo, zahrnujeme mě věcmi a oblečením po svých dětech. Myslí si, že budu vděčná, ale upřímně nejsem žádná socka, abych si vzala něco takového. Nestojím o pytel obnošených věcí, kde polovina je potrhaná, druhá zažloutlá a smradlavá. A použité hračky po čtyřech dětech jsou ve stavu tak akorát k popelnici.

„To neřeš, vyper to. Budeš ráda, že nemusíš utrácet.“

Ne, nebudu ráda. Tohle vážně nemám za potřebí. Jen proto, že jsem si nechtěla připadat jako nevděčnice, jsem věci přijala, ale vlastně skoro žádné si nevybrala. Vážně to nešlo.

A můj muž? Ten jen krčí rameny. „Víš, jaká je. Myslí to dobře.“

Jasně. Ale i dobře míněné rady mě dusí. Potřebuju prostor. Potřebuju, aby někdo respektoval, že mám svůj vlastní rozum a dokážu být také skvělá máma.

Mohlo by Vás zajímat:

Magda (33): Mateřství jsem si naplánovala do posledního detailu. Kazí mi to jen fakt, že manžel vydělává málo

Bojím se, že se švagrová urazí

Už několikrát jsem se nadechla, že jí to řeknu. Jak to přehání a jak mě tím obtěžuje. Ale pak vidím ten její upřímný výraz a zarazím se. Co když se urazí? Co když to v rodině vyvolá napětí? Nebudu nakonec špatná já? A přitom vím, že takhle to dál nejde. Dokud ji nezarazím, nikdy ten nekonečný proud kritiky, rad a nevyžádané pomoci neskončí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (31): Tchyně si myslí, že ví lépe než já, jak mám vychovávat dítě. Zahrnuje mě svými radami, ale já už na ně kašlu