Kamila (37): Odešla jsem z vysněné práce, ale nikdy jsem nelitovala. Našla jsem nový smysl života

Když mi nabídli povýšení, věděla jsem, že je to moment, který mě katapultuje na vrchol. Vždycky jsem měla ambice, ale nikdy jsem si nemyslela, že tohle přijde tak rychle. Být manažerkou na vysoké pozici ve firmě, kterou jsem vždy obdivovala, to bylo něco, o čem jsem snila. Znělo to perfektně. Moje kariéra, moje úsilí, všechny ty dlouhé noci a víkendy, co jsem věnovala práci, se konečně vyplatily.

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (36): Jednoho dne jsem zjistila, že už nemůžu a do práce nedorazila. Jsem vyhořelá a nevím, jak dál

Všechny ty dlouhé dny mi nedávaly smysl

Ale jak to tak bývá, když se něco zdá být příliš dobré, často to tak není. Měsíce, které následovaly, byly víc než jen stresující – byly ubíjející. Vstávala jsem brzy, vracela se pozdě, večeřela jsem v kanceláři a celý víkend jsem trávila dokončováním projektů. Připadalo mi, že nežiju svůj vlastní život. Ztrácela jsem kontakt s rodinou, přátele jsem viděla jen na fotkách na sociálních sítích. A navíc jsem si začala všímat, že moje tělo už není v pořádku. Bolesti hlavy, únava, nepřetržitý stres – stalo se to mým každodenním společníkem.

Po jednom extrémně náročném týdnu, kdy jsem v podstatě nespala a žila jen z kávy, jsem zkolabovala. Když jsem se probudila v nemocnici, to byla ta chvíle, kdy jsem si uvědomila, že něco musím změnit. Byla jsem vyhořelá. Přemýšlela jsem o všem, co jsem ztratila – zdraví, vztahy, volný čas. A pak o tom, co jsem měla na dosah ruky.

A tak jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se odejít. Bez plánu, bez jistoty, co dál. Věděla jsem jen jedno: chci být s rodinou. Chci mít rodinu, na jejíž plánování a založení jsem dosud neměla čas. A i když to bylo těžké, když jsem to oznámila kolegům a šéfům, cítila jsem, že jsem se rozhodla správně. O pár dní později jsem opustila tu práci, kterou jsem měla na dosah a ve které jsem byla ještě před chvílí tak hrdá.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (31): Z kamarádky se kvůli enormnímu pracovnímu tlaku stala rivalka. Takovou zradu jsem od ní nečekala

Bláznivá cesta mě přivedla domů

Rozhodla jsem se pro jednodušší život a začala si užívat. Jednou výhodou mého předchozích uspěchaného života byly velké úspory. Když nemáte osobní život, neutrácíte všechny ty peníze, které vyděláváte, vám sedí na účtu. A tak jsem se vydala na bláznivou cestu, na které jsem potkala svého manžela a do roka od své výpovědi jsem byla doma na mateřské.

Teď jsem na plný úvazek matkou. A musím říct, že na to, jak těžké to občas je, jsem našla něco, co mi dává smysl. Ne vždy to je snadné, ne vždy je to ideální. Někdy jsem vyčerpaná, někdy si říkám, že by bylo fajn mít aspoň chvíli pro sebe. Ale když se podívám na své děti, na to, jak se smějí, jak rostou, jak jsem jim k dispozici, uvědomím si, že to je to, co jsem vždycky potřebovala.

Z práce jsem odešla, ale našla jsem novou hodnotu v jiných věcech. Můj život se změnil, ale v tom nejlepším možném směru. Být matkou, být tou, kdo se stará, kdo je přítomný, to je pro mě teď ta největší odměna. A nikdy jsem to nelitovala.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (41): Nechtěla jsem muže už ani vidět, ale moje dcera měla jiné plány. Tajně mi domluvila rande

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.