Božena si od návštěvy kartářky nic neslibovala. Šla spíše jako podpora své kamarádky. Jenže se dozvěděla něco, co jí nedá spát. Karty prozradily, že se nad její rodinou vznáší smrt. Od toho dne Božka nedělá nic jiného, jen objíždí kartářky a snaží se najít odpověď na to, koho ze své rodiny má chránit.
Když jsem šla ke kartářce, vlastně jsem od toho nic neočekávala. Byl to především nápad mé kamarádky Vlasty (55). Zatímco ona si vyslechla jen dobré zprávy, mě karty prozradily, že na mou rodinu číhá smrt. Od té chvíle nemám klidné spaní.
Zašly jsme s kamarádkou ke kartářce
S Vlastou jsme dlouholeté kamarádky, sdílíme jak to dobré, tak to zlé. Před pár měsíci se mi svěřila, že prochází nějakou krizí a u mě hledala útěchu. Naznačovala, že neví, co si má počít se svým životem. „Já si snad zajdu ke kartářce, aby mi řekla, co mě čeká. Půjdeš se mnou?" nadhodila.
Nevěřím na ženu zahalenou v šátku, jak se dívá do křišťálové koule, ale co bych to byla za přítelkyni, kdybych v tom Vlastičku nechala. Takže jsme se jedno ponuré sobotní odpoledne vydaly ke kartářce. Vlasta plná očekávání a já, věčná realistka, plná skepse. Kamarádka šla jako první, protože byla dychtivá po nahlédnutí do své budoucnosti.
Po zhruba hodině vyšla ven a zářila jako slunce. „Všechno je na dobré cestě," křenila se. „Představ si, že mě čeká nová láska. Mě, starou bábu. Jsi na řadě," smála se a strčila mě dovnitř. V tu chvíli jsem své návštěvy litovala. Ale už nebylo cesty zpět. Usedla jsem do proutěného křesla a modlila se, abych byla rychle pryč.
Karty odhalily smrt v rodině
Kartářka k mému údivu nevypadala jako v mých představách. Byla to obyčejná žena. Kladla mi otázky, které úzce souvisely s mým životem. Zbystřila jsem a bedlivě ji poslouchala. Když vyložila karty na stůl a chvíli se nad nimi se zavřenýma očima soustředila, cítila jsem zvláštní mrazení.
Poté jednu z nich otočila. Neuniklo mi, že se jí v očích objevila obava. Poodkryla další tři karty a její děs narůstal. „Co se děje?" zeptala jsem se nejistě. Ona jen zvedla zrak a lítostivě si mě prohlédla. „Na vaši rodinu číhá smrt," řekla vážně. „Smrt? Tak ta snad čeká na každého z nás," odfrkla jsem podrážděně.
„Zkuste to ještě jednou," pobídla jsem ji. Kartářka si vzala jiný balíček karet a udělala s ním to samé. Odkryla znovu stejné karty. Karty smrti. „Je mi to líto, ale čeká vás tragédie, která se nedá zvrátit," řekla s jistou empatií. „A vidíte, co se stane? A hlavně, komu se to stane? Jsme početná rodina, musím znát detaily," začala jsem panikařit.
Čekám, kdy přijde smrt
„To mi karty říct nedokážou,“ omluvila se. Na žádnou z mých dalších otázek už nedokázala odpovědět. Hned jsem to říkala Vlastě, která vlastně pořádně nevěděla, co říct. „I kartářka se může mýlit," snažila se mě uklidnit. A já od toho dne obrážím jednu kartářku za druhou a snažím se najít odpověď. Děsí mě, že se všechny na té věci shodují.
Nad naší rodinou visí smrt a já nevím, koho chránit. Dcery? Manžela? Své staré rodiče? Nebo snad jen sebe? Uběhlo šest měsíců a Vlastě se splnilo to, co jí kartářka předpověděla. Našla novou lásku a je šťastná. I když to své kamarádce přeji, děsím se, že se vyplnilo to, co říkaly karty. Každý den volám celé své rodině a ujišťuji se, že jsou všichni v pořádku. Strach mě ovládl natolik, že už na nic jiného nemyslím a čekám, kdy smrt zahalí mou rodinu do smutku. Šílené, že?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.