Dušan je zoufalý ze své manželky. Ta už v těhotenství přehnaně šišlala na nenarozené miminko. Po příchodu dcery na svět to ale bylo ještě horší. Magda na dceru šišlala snad pořád. Dušanovi to lezlo na nervy, tak ji požádal, aby mluvila normálně. Má z toho dcera nějaké následky?
Velmi dlouho jsme se s manželkou Magdou (33) snažili o dítě. Trvalo nám tři roky, než žena otěhotněla. Oba jsme se na dítě moc těšili.
Protivné šišlání
Když se Magda dozvěděla, že čekáme holčičku, začaly veliké přípravy na její příchod. Začala nakupovat všechno převážně růžové. Ať už šlo o postýlku, čepičky, nebo zavinovačku. Měl jsem pocit, že naše dítě bude jako balík cukrové vaty. Magda celé těhotenství na dceru mluvila. Vždycky si rukou držela rostoucí bříško a povídala si s ní.
Ke konci těhotenství jsem si všiml, že na břicho sem tam šišlá. Znělo to asi takhle: „Čopak ty moje mimíško, čopak teďka v bžíšku děláš?“ Štípalo mě to do uší. Když už to bylo moc, rýpnul jsem si, aby mluvila normálně. Jenže Magda si vedla svoji a dále na břicho šišlala. Možná jsem morous, ale bylo mi to protivné.
Po porodu se ale její šišlání zhoršilo. Na dceru Marušku pořád jen šišlala. Sotva miminko otevřelo oči, už u něj Magda stála a povídala: „Kdopak se nám to vyšpinkal? Pošem ty moje zlatíčko. Ty máš ale veliké lučičky. A ty prštíčky.“ Pokud tomu nerozumíte, přeložím vám to: Pojď sem ty moje zlatíčko. Ty máš ale veliké ručičky a prstíčky.
Dcera začala šišlat
Chtěl jsem to zarazit. Lezlo mi to neskutečně na nervy. Magdě ale bylo jedno, co já si myslím. Šišlala na dceru pořád. V každé její větě se našlo nějaké šišlavé slovo. Rovnou jsem se zeptal, kdy s tím hodlá přestat. „Třeba nikdy. Líbí se mi to a jí evidentně také, tak si dej pohov,“ odbyla mě.
Magda začala šišlat i na mě. Když jsem přišel z práce, zeptala se: „Co budeš papat?“ „Já nepapám, já jím,“ prohlásil jsem nasupeně. Doufal jsem, že až dcera začne mluvit, tak toho Magda nechá. Šlo o to, aby se dcera naučila mluvit normálně. Nechtěl jsem, aby naše dítě šišlalo jen proto, že je Magda po palbou hormonů.
Maruška rostla jako z vody. Když oslavila druhé narozeniny, přišla první srozumitelná slova. Jenže jsem málem bušil hlavou o zeď, když jsem z jejích úst slyšel: „Mamí, bolí mě bžíško.“ „Podívej se, co jsi způsobila. Tak dlouho jsi na ni šišlala, až to od tebe chytla.“ Kdo by čekal, že se Magda chytne za nos, tak se mýlí.
Stydím se za manželku
Prý tak děti prostě mluví. Svoji chybu na její mluvě nepřiznává. Doufal jsem, že z toho Mája časem vyroste. Po třetích narozeninách ale žádná změna nepřišla. Nastoupila do školky, kde nás po čase upozornili, že Mája špatně mluví. Bylo potřeba, aby se dcera naučila mluvit tak, jak má.
Magdě jsem vyloženě šišlání zakázal, protože si prostě myslím, že na tom má svůj podíl. Marušce jsou dnes čtyři roky. Bohužel, pořád šišlá. Přesně tak, jak na ni mluvila Magda celou tu dobu, mluví Mája dnes. Navíc se ukázalo, že mě Magda tak zcela neposlechla.
Když si spolu hrají a žena si myslí, že je neslyším, tak na ni šišlá pořád. Už i rodina nad tím kroutí hlavou. Magda si to ale nenechá vymluvit. Doufám, že to ještě půjde zachránit. Jen přesně nevím jak.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.