Irena (67): Vnučka má dar, který by mohl zachránit lidské životy. Rodina to vidí jinak a mají mě za blázna

Neříkám, že vyloženě věřím na nadpřirozené či paranormální jevy, ale vždycky jsem se přikláněla k tomu, že kartářky skutečně mohou vykládat z karet budoucnost. Nebo že malé děti svojí neposkvrněnou myslí vidí duchy nebo mají předtuchy. Něco takového totiž ovládá moje malá vnučka Patricie (4).

Mohlo by Vás zajímat:

Milada (56): Vnučka mi přišla říct, že je v pořádku. Tehdy ale ještě nebyla na světě

Vnučka věděla, že kocour druhý den zemře

Možná, že až dočtete můj příběh, řeknete si, že jsem stará bába, co si vymýšlí, a moje vnučka je jen dítě s bujnou fantazií. I tak vám o tom chci říct. Patricie je na svůj věk bystré a velmi, zdůrazňuji velmi vnímavé dítě. Vidí to, co nám dospělým uniká, nebo to možná ani vidět nemáme. Už když jí byl rok, měla jsem pocit, že v ní dřímá cosi… cosi tajemného.

První zvláštnost se stala před rokem a půl. Měli jsme s manželem Františkem kocourka. Před lety se k nám jako kotě zatoulal a my se rozhodli, že si ho necháme. Protože byl celý mourovatý, říkali jsme mu Mourek. Patricie si ho velmi oblíbila. Kdykoliv u nás byla, Mourek se od ní nechal drbat na bříšku. Když to zkusil kdokoliv jiný, sekal po něm drápky.

Jednoho dne za mnou Páťa přišla a položila mi záludnou otázku: ,,Proč Mourek umírá?“ Musela jsem se pousmát a uklidnit ji, že Mourek je mladý kocour, který nás ještě všechny přežije. ,,Babičko, já vím, že umírá. Zítra už tady nebude,“ odvětila a rozplakala se. Když jsem druhý den našla kocourka mrtvého, rozhodilo mě to.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (53): Sen mě varoval před nebezpečím. Nikdy předtím se mi nic takového nestalo

Určila i smrt mého bratra

Hned jsem u vnučky vyzvídala, jak věděla, že umře. ,,Prostě jsem to věděla,“ odvětila smutně. Byla jsem snad jediná z rodiny, kdo tomu přikládal váhu. Další velmi podobná příhoda se stala teprve nedávno. Konala se rodinná sešlost, na počest oslavy 70. narozenin mého bratra Přemysla. Zábava byla v plném proudu, všichni se radovali a veselili s dětmi.

Páťu si všichni chovali na klíně a vedli s ní ty její dětské rozhovory. Když usedla na klín mému bratrovi, její veselý výraz se změnil. Chytla ho za ruku, zavřela oči a po chvíli řekla: ,,Strýčku, je mi to moc líto, ale zítra tě srazí auto.“ Osazenstvo u stolu ztichlo. Patricie hned dostala od maminky vyhubováno a musela se Přemyslovi omluvit.

Než byla zahnána do pokoje, špitla Přemyslovi do ucha: ,,Je mi to moc líto.“ Byla jsem jediná, kdo dostal strach. Po oslavě jsem bratrovi stranou řekla, aby slova té malé bral vážně a dával na sebe pozor. Ten se tomu smál a házel to za hlavu. To bylo naposledy, co jsme spolu mluvili.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (51): Tajemný vzkaz v knize mě donutil vydat se za manželem do lesa. To mu nejspíš zachránilo život

Nikdo z rodiny nechce její schopnost rozvíjet

Když mi druhý den v podvečer přišla zpráva o bratrově úmrtí, zmocnil se mě smutek. ,,Zase měla pravdu,“ hlesla jsem s pláčem směrem k manželovi. František to moc nechápal. ,,Pamatuješ? Tehdy s Mourkem? Patricie řekla, že umře, a co se stalo?“ Manžel nad tím mávnul rukou. Ale mně to nedá. To už přeci není náhoda.

Vnučka má dar, který by nám všem mohl být přínosem. Bohužel její matka o tom nechce nic slyšet. Označila mě za bláznivou babiznu. Chtěla jsem o tom s Páťou mluvit, ale mám k nim zákaz chodit. Nikdo s ní nechce její schopnost rozvíjet. To znamená jediné, s přibývajícím věkem o tento dar přijde. Přitom by možná mohla zachránit několik lidských životů.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Nataša (61): Vnučka mě vyvedla z omylu, že duše mrtvých neexistují. Sama jsem cosi zahlédla

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.