Kamila je silná žena, která dokázala za svou nehezkou minulostí udělat tlustou čáru. Pořád se ale bojí, že by ji rodina jejího manžela mohla zavrhnout. Nikdy nesmí zjistit, čím vším si prošla.
V životě jsem to neměla lehké. Vyrostla jsem v dětském domově. Rodiče jsem nikdy nepoznala. A když jsem se v osmnácti musela osamostatnit, nezvládla jsem ten přechod úplně nejlépe.
V mládí jsem udělala spoustu přešlapů
Neměla jsem peníze, domov ani nikoho, za kým bych mohla jít a požádat ho o pomoc. Na všechno jsem byla sama. Nestěžuji si na to, že jsem měla zlé startovací podmínky. Za spoustu špatného, co se mi stalo, si můžu především sama.
Nedokázala jsem si udržet práci, byla jsem zkrátka líná. A představa, že až do důchodu budu dělat tu samou práci, mi přišla odpudivá. Proto mě obvykle brzy vyhodili. Když jsem se ocitla na ulici, naneštěstí jsem potkala kluka, který mě dostal do ještě větších problémů. Přidala jsem se k jeho partě. Vykrádali jsme auta i domy, nějak jsem si potřebovali sehnat peníze na bydlení a jídlo. Trvalo to asi půl roku, než nás policie chytla a my jsme oba skončili ve vězení.
Udělala jsem tlustou čáru za minulostí
Za mřížemi jsem dohromady strávila skoro sedm let. Pak jsem potkala svého současného manžela Aleše (40). To on mě zachránil. Viděl ve mně, že se můžu změnit, že nejsem žádný zloděj. A právě díky němu teď žiji svůj vysněný život. Před šesti lety jsme se vzali a rok na to se nám narodila holčička Anežka (5).
Nemám nic, na co bych si stěžovala. Jsem naprosto šťastná. Za mým mládím a věcmi, které jsem dělala, jsem udělala velkou tlustou čáru. A nehodlám se nikdy otáčet zpět. Můj muž i moje dcera mi v tom velmi pomáhají. Díky nim se necítím jako špatný člověk. Vím jistě, že mě s nimi čeká jen krásná budoucnost.
Co když se to dozví?
Mám ale chvilky, kdy se obávám, že to na mě všechno praskne. Můj muž samozřejmě ví, že jsem byla ve vězení. I to, kvůli čemu jsem tam byla. Ale jeho rodina to o mě neví. Nikdy se mě na moji minulost neptali a já rozhodně lidem jen tak neříkám, že jsem bývalá kriminálnice.
V poslední době mám ale strach, že se to o mě dozví. Bojím se, že se na mě budou dívat skrz prsty a už pro ně nebudu stejný člověk. Mám z toho opravdu hrůzu. Obávám se toho, že mě zavrhnou a nebudou se mnou chtít mít nic společného. Udělám všechno, abych tomu zabránila. Klidně jim budu i lhát...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.