Libuše s Jarmilem mezi s sebou rádi soutěžili. Byla to taková hra, která dělala jejich vztah živým. Po narození jejich dvou dcer se některé věci změnily. Až když holky odrostly, do vztahu se jim vrátila soutěživost. Bohužel ve zcela v jiném duchu. Soutěžili o přízeň svých dcer. Nakonec se jim to vymklo kontrole.
Ještě donedávna jsme vedli relativně pohodový život. Klid v naší domácnosti nabourala věta naší malé dcery, která rozpoutala peklo.
Zdravá soutěživost
S Jarmilem jsme oba docela soutěživí. Ať už se to týká sportu, nebo společenských her, každý z nás chce vyhrávat. Je asi dobré říct, že to vždycky bylo v určitých mezích. Když už bylo jasné, kdo je lepší, ten druhý sklopil hlavu a uznal porážku. Myslím, že právě ta soutěživost mezi námi udržovala náš vztah zdravým.
Když se narodily naše dcery Alice (7) a Lenička (5), některé věci se změnily. Tak jak to s příchodem dětí bývá. Z nás se stali rodiče, což chtělo jistou dávku zodpovědnosti. Naše dětinské hry musely stranou. Někdy mi to naše soutěžení chybělo. Dodávalo nám totiž energii do vztahu.
Jednoho dne byla Lenka nějaká smutná. Od rána ke mně chodila a chtěla se mazlit. Pořád říkala: „Maminko, já tě mám tak ráda, pojď se mazlit.“ Jarmil to slyšel a začal nenápadně dceru lákat k sobě. „Pojď ke mně, miláčku, tatínek tě rozveselí,“ dolézal za ní. Ta moc nechtěla a stále opakovala, že chce jen maminku, protože je nejlepší.
Přetahovaná o pozornost dětí
Lenky mazlivá nálada pokračovala i v dalších dnech. Jarmil byl poměrně dost smutný, že za ním nechce. Nakonec se ukázalo, že na ni lezla nějaká nemoc, a tak přirozeně hledala mámu. Manžel se cítil asi méněcenný, a tak se začal trochu násilně vnucovat druhé dceři Alici. Té už je přece jenom sedm let, takže na mazlení musí mít náladu.
Zjevně i manželovi chyběla ve vztahu soutěživost, a tak rozjel hru. Když se mě holky zeptaly, jestli mohou malovat vodovkami, a já zrovna řekla ne, on toho využil. Letěl pro všechny vodové barvy, které doma máme, roztáhl papíry a začali malovat. Kroutila jsem nad tím hlavou, proč jim to dovolil.
Holky najednou mohly na tátovi oči nechat. Televize u nás běží od rána do večera. Reklamy jsou plné dětských hraček. Lenka vyjekla, když nabízeli super panenku, co samá čůrá, že ji nutně potřebuje. Manžel sednul k počítači a panenku bezmyšlenkovitě objednal. Alice samozřejmě nezůstala pozadu.
Holky toho zneužívaly
Poté se mu obě vrhly kolem krku se slovy: „ Jsi ten nejlepší tatínek na světě!“ Jarmil se na mě jen vítězně podíval. Když si holky vzpomněly, že by si daly palačinky, oba jsme s manželem vyletěli do kuchyně a přetahovali jsme se o pánev, kdo je udělá první. Každá z dcer fandila jednomu z nás. Pro tentokrát jsem vyhrála.
Holky zjevně rychle pochopily, o co jde. Nebo alespoň ta starší. Zmínila se, že by šla ráda na kolo. Všeho jsem nechala a letěla chystat kola. To už ale stál Jarmil v chodbě a dával si helmu na hlavu. Nalákal nakonec i Lenku, slíbil jim cestou dortík. Rozpoutal se nelítostný boj o holky.
Jednou, když už holky šly spát, jsem šla kolem jejich pokoje a slyšela jsem, jak Alice říkala sestřičce: „Chápeš to? Naši se perou o to, kdo z nich bude lepší táta a máma. Musíme toho hodně využít. Nezapomeň být smutná, když nám něco zakážou, jasný?“ Hned jsem to běžela říct manželovi. Ten se smál, že se to dalo čekat. Teď tu hru hrajeme spíše proti holkám. Je to také docela zábava.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.