Milan (34): Jsem prý životním omylem své matky, nikdy mě neměla ráda

To, jak ke mně máma v dětství a dospívání přistupovala, neblaze ovlivnilo můj život. Jsem ze čtyř sourozenců ten poslední. Mám tři sestry, které dostaly, co potřebovaly. Na mě už láska a trpělivost nezbyla. Trpím tím dodnes a, bohužel, přenáší se to i do mého vztahu. Mám obrovský problém projevit své city.

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (34): Máma utekla s novým přítelem. Mě i sestru totálně ignoruje

Máma mě neměla ráda

Moje máma už přes tři roky nežije. Zemřela v úctyhodném věku 81 let. Táta je v domově důchodců, kam za ním občas docházím. Moje tři sestry Klára (52), Monika (47) a Míša (43) na mamku vzpomínají v dobrém. Jim totiž nechyběla matčina láska. Narodil jsem se jako poslední a do rodiny, kde už na dítě nebylo místo.

Nemám vzpomínky na mámu, ale na Kláru, která mě jako nejstarší sourozenec měla na starosti. I ona si pamatuje, že mě přebalovala, krmila a ukládala do postele. Máma už na to zkrátka neměla. Porodila mě ve věku, kdy už si sama neuměla spočítat, jestli na mě bude mít sílu. Neměla dostatek trpělivosti na další malé dítě.

Jako kluk jsem měl často pocit, že jsem jí spíše na obtíž. Nikdy mě za nic nepochválila. Nikdy mě jen tak nepohladila, nebo nevzala na klín. Pořád mě srovnávala s mými sestrami. Neustále jsem poslouchal, proč nejsem jako mé sestry. Nikdy jsem nevěděl, co vlastně dělám špatně. Ani proč mě neměla ráda jako holky.

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (30): Od puberty trpím chronickou migrénou, máma mi to uvěřila až po letech

Místo matky se o mě starala starší sestra

Začal jsem inklinovat ke Kláře. I když nemusela, tak o mě pečovala. Nahrazovala roli maminky a myslím, že jí to šlo skvěle. Až dnes vím, že to neměla lehké. Místo toho, aby chodila ven s kamarády, starala se o mě. Máma mě pořád odstrkovala, byla ke mně chladná. Trestala mě snad za to, že jsem se narodil? Já za to přece nemohl.

To, že mi chyběla láska a uznání, se začalo promítat v době, kdy jsem byl sám dospělý. Většina vztahů ztroskotala na tom, že neumím projevit své city. Všechny ženy v mém životě si stěžovaly na to samé. Že jsem chladný, odměřený a bez kapky lásky ve svém srdci. Chodil jsem s tím za Klárou, protože v té jsem měl svoji důvěrnici.

Můj problém odhadla celkem dobře. „Za to poděkuj mámě, že jsi takový. To ona za to může, že jsi chladný jako skála," řekla a mě přišlo, že má pravdu. Šel jsem tedy rovnou za matkou, abych u ní našel odpověď, proč mě nemilovala. Její odpověď mě velmi ranila. „Chceš vědět, proč ses narodil? Měl jsi zachránit naše manželství," reagovala chladně.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (34): Myslela jsem si, že jako matka nemám na nic nárok. Naštěstí manžel včas zakročil

Kvůli matce neumím projevovat své city

„To se ale nestalo. Spíše naopak. To tebe jsem vinila za to, že nám to doma přestalo klapat," řekla odměřeně. Musel jsem se z toho vzpamatovat. Nazvala mě vlastně svým životním omylem. Netuší, jaké následky to ve mně zanechalo. Trvalo mi roky, než jsem navázal vcelku normální vztah. Dnes žiji s Pavlou, která mě učí lásce.

Občas si stěžuje na to, že neumím projevit své city. Často mě musí tahat z ulity. Trpí tím i náš syn, kterého nevědomky přehlížím. Pavla to se mnou ale nevzdává. Ví, že tam někde hodně hluboko jsem dobrý člověk. Její nápad, abych si našel psychologickou poradnu, přináší ovoce. Mluvím o svých pocitech z dětství a poznávám sám sebe. Máma už nežije, abych jí řekl, jak moc mě ranila. I tak jsem jí ale odpustil. Je to první veliký krok, který jsem musel udělat, abych mohl normálně žít.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (18): Nechápala jsem, odkud se bere matčina nenávist ke mně. Dokud mi neřekla otřesný příběh mého početí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.